Záchranáři také proto i letos důrazně nabádají: „Využívejte především ta koupaliště, vodní plochy a nádrže, kde se o vaši bezpečnost stará Vodní záchranná služba Českého červeného kříže, a nikdy se nechoďte koupat sami. Jedině tak se nám společně podaří snížit riziko utonutí!“ Nejvíce lidí totiž utone právě na místech, kde nemohou žádnou pomoc čekat. Vodní záchranáři jsou vesměs dobrovolníci, kteří nikdy nemohou být všude. „Jedny z nejnebezpečnějších míst jsou dětské bazénky. Rodiče často zapomínají na to, že jsou děti bez dozoru,“ varuje ostravský záchranář Tomáš Křížkovský a dodává, že se člověk může utopit i ve dvaceticentimetrové hloubce vody. „Vůbec nejhorší je dát dítěti nafukovací kruh. Stačí vlnka a kruh i s dítětem zůstanou vzhůru nohama. Lepší jsou křidélka a záchranné vesty,“ říká Křížkovský. Rizikovou skupinou jsou kromě dětí také náctiletí. „Puberťáci se mezi sebou hecují a rádi sázejí, kdo doplave pod vodou dál a kdo skočí z větší výšky. Jednou jsme z porubského bazénu vytahovali kluka, který dostal křeč do hrtanu metr před koncem bazénu a ta ho donutila nadechnout se pod vodou. Vytáhli jsme ho na břeh a naštěstí se hned po prvním profouknutí probral,“ vzpomíná záchranář. Kromě utonulých také přibývá počet těžkých zranění při koupání. „Skokem do neznámé vody člověk riskuje často těžké poškození páteře. K podobným úrazům dochází také na skluzavkách a toboganech. Tady lidé většinou nedbají upozornění obsluhy skluzavek, sjíždějí po nohách nebo hlavou napřed,“ říká Tomáš Křížkovský. Nejvíce lidí podle statistik utone pod vlivem alkoholu. „Tento stav se navíc kloubí s rozehřátím a po skoku do vody dochází ke kolapsu organismu a člověk se už nevynoří. Pokud je to na místě, kde není dohled, je malér hned na světě,“ vysvětluje záchranář.
Podrobnější informace na téma letní koupání přináší na svých stránkách zítřejší (21. června) vydání Frýdecko-místeckého a třineckého deníku.
