Lidé z Moravskoslezského kraje jsou podle statistik nejvíce nemocní. Prvenství si drží i v pracovních nemocech.
Podle mluvčí Nemocnice Podlesí Radky Miloševské Moravskoslezský kraj dlouhodobě zaznamenává nejvíce případů týkajících se nemocí z povolání. „Je to ovlivněno počtem pracujících v kraji, počtem rizikových pracovišť a strukturou průmyslu. Hornictví, hutnictví, kovovýroba a podobně," vysvětlila primářka oddělení nemocí z povolání Nemocnice Podlesí Marie Bartnická. Zároveň dodala, že za posledních pár let se situace výrazně zlepšila. Přispěly k tomu nové technologie a pracovní postupy.
Každá profese je zařazena do jedné ze čtyř rizikových kategorií podle velikosti rizikového faktoru. Mezi nejzávažnější faktory patří hluk, práce s vibrujícími nástroji, nadměrná zátěž horních končetin, pracovní poloha, zraková zátěž nebo tepelná zátěž. Nejrozšířenější nemocí z povolání je v Moravskoslezském kraji onemocnění horních končetin z vibrací a nadměrné zátěže. Postiženy jsou především cévy, nervy, kosti, klouby a svaly. Na druhém místě se drží onemocnění plic způsobené nadměrnou prašností v dolech u horníků, na slévárnách u slévačů, dále na koksovnách a v jiných prašných provozech.
NEMOC Z PRÁCE HROZÍ DĚLNÍKŮM I DOJIČKÁM
Svalová námaha a následné onemocnění rukou postihuje u žen nejčastěji dojičky, lisařky, elektronavíječky a kuchařky. U mužů horníky, kteří rubají, brusiče, cídiče odlitků, pracující s pneumatickým kladivem, pneumatikami, utahovačkou a jinými vibrujícími nástroji a zařízeními.
„Příčinou je nadměrná zátěž svalů předloktí, útlak v zápěstí, které pak tlačí na nerv," popsala problémy Bartnická. Rizikovým povoláním je i práce ve zdravotnických zařízeních. Zaměstnanci přicházejí do styku s různými infekcemi a toxickými látkami.
Mnohé nemoci z povolání také vznikají v důsledku čisticích prostředků nebo dráždivých látek ve vzduchu, které mohou při vdechování způsobit bronchiální astma a při dotyku ekzémy.
Pokud je pacientovi diagnostikovaná nemoc z povolání, má právo na jednorázové odškodnění, které zahrnuje ztížení společenského uplatnění a bolestné. Je také vyřazen z rizikové práce a po čase většinou dochází k ústupu potíží.
LETOS PROSTONALI SKORO 5 MILIONŮ DNÍ
Kromě nemocí z povolání trápí lidi z Moravskoslezského kraje i jiná onemocnění. Se 4 miliony a 705 tisíci prostonanými dny za první půlku letošního roku se řadí celorepublikově na první místo. Druhý s necelými 4 miliony je Jihomoravský kraj. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení „Celkově jsme zaznamenali u lidí z Moravskoslezského kraje 94 220 pracovních neschopenek a průměrná délka léčení byla 49,94 dnů," upřesnila informace mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Nejčastějším důvodem nemocenské byly nemoci dýchací soustavy a na druhém místě pohybové soustavy. Ve frýdecko-místeckém okrese onemocnělo více mužů než žen. Celkově jich s neschopenkou skončilo 8 568. Žen bylo 7 946. „V oblasti Frýdek-Místek lidé za první půlku roku prostonali 877 610 dnů," dodala Buraňová. Nejčastěji doma zůstali lidé ve věku 40 až 49 let.
Nikol SIKOROVÁ
