Založený spolek se nejprve jmenoval „Lašska obroda". „Vyhlásili jsme ho v Olomouci, čili v hanáckém exilu. Bylo to patnáctého září roku 1987," vzpomíná lašský král Zdeňa Viluš I., zvaný chrabrý, rodák z lašského Místku. „Připili jsme si tehdy zlatavým kvasem z Nošovic a tak tomu bylo i podnes. Vždyť krycí název spolku byl v těch dobách Radegast," upřesnil lašský král.

Slavnosti se zúčastnili jak řádní i čestní členové kulturně-vlastivědného občanského sdružení Království lašské, tak hosté, další sympatizanti z řad Lachů a Lašek a členové Čendaspolku Hodoňovice. Oslava byla zahájena tradičně lašskou hymnou – ta se zpívá při každé příležitosti. Poté byly lašskému králi předány dary. Ovšem důležitou součástí oslavy byla právě dějepisná připomínka krále o říši Lachů, neboť ta měla svůj historický vývoj a před dvěmi lety získala dokonce právní subjektivitu.

Jelikož ke každé slavnosti patří neodmyslitelně hudba, postaralo se o ni královské komorní těleso – lidově řečeno Odualajne band. V tomto pětičlenném uskupení zpívá samotný Zdeněk Krulikovský, který je dosavadní profesní dráhou hlasového pedagoga, operetního pěvce, herce, publicisty a etnografa plně vybaven zkušenostmi pro životní dráhu lašského krále coby Zdeňa Viluš I. Další hudbou potěšil tradiční folklorní soubor Ostravička.

Jaké plány mají lašští občané a příznivci, prozradil král: „Už se nevěnujeme jen osvětové činnosti. Povědomí o Lašsku značně narůstá. Zdeňa Viluš I. má kalendář nabitý akcemi. „O prázdninách jsme vydali CD s písničkami našeho Odualajne bandu s názvem Gořalenka, tětka naša. To aby si všichni mohli s námi zazpívat. Dále nám právě vyšlo podzimní číslo čtvrtletníku Lašský dostavník," říká lašský král. Ten chce k novému roku vydat turistický záznamník s třiceti památnými místy Lašska. „Kdo to splní, bude odměněn nášivkou znakem Lašského království," prozradil král.

RADANA ŠATÁNKOVÁ