Jak byste jako starosta popsal, charakterizoval obec Krásnou?
Krásná je prostě krásná! Na většině katastru se rozprostírá zeleň, lesy a louky. Ta je protkána i v létě ledovou řekou Mohelnicí a jejími přítoky v podobě mnoha potoků a horských bystřin. Do obce patří největší část vrcholu Lysé hory. V obecním heraldickém znaku má Krásná tři jedle, které symbolizují okolní vrcholy – Lysou horu, Travný a Kyčeru. Mezi masívy prvních dvou leží místní části Vyšní a Nižní Mohelnice, na severním úpatí hory Kyčery, směrem na Frýdlant nad Ostravicí, se však nachází další část obce - Dolní Krásná. Máme obrovskou rozlohu, přes 44 kilometry čtvereční, a drtivá většina území spadá pod CHKO Beskydy.
Pro Krásnou je typická podhorská rozptýlená zástavba a v otázce zachování tohoto historického krajinného rázu jsme ve vedení obce myslím zajedno s vedením CHKO. Co se dnešních obyvatel týče, těm s původními krásenskými kořeny je vštěpena jakási tvrdost podhorských předků, avšak zároveň s dobrým srdcem uvnitř. S úbytkem starosusedlíků postupně přibývá „připlavených“, kteří však musí toto minimálně respektovat.

Je Krásná něčím výjimečná či originální v porovnání s jejím okolím?
Cestou z Visalají, koncovým bodem páteřní krajské cesty, když projede člověk celou Mohelnici, vyjede pak z Krásné do Raškovic, aby o pár kilometrů dál na Krásnou, na Dolní Krásnou, zase vjel. Než dorazí na druhý, nebo chcete-li už čtvrtý, konec obce, ujede celkem 18 kilometrů. Přitom výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem této trasy je zhruba 350 metrů - na jaře je dole už léto, nahoře ještě zima. Z rozložení naší dědiny v minulosti vyplynulo to, že máme dvě centra, dvě knihovny, dva sbory dobrovolných hasičů a dvě hasičské zbrojnice, i krásenští včelaři jsou rozděleni pod dva spolky včelařů. Naopak nemáme v obci kostel, hřbitov, školu, školku, lékaře a už ani obchod. Naučili jsme se, že, až na chybějícího zubaře, je nám toto vše k dispozici ve vedlejších spádových obcích.
Velkým specifikem, které se promítá do mnoha oblastí života na Krásné, je to, že se u nás nachází téměř stejný počet chat a chalup, jako trvale zde žijících obyvatel – konkrétně 669 rekreačních staveb oproti 681 občanům.

A jak se v Krásné žije místním obyvatelům? Co hlavně oceňují a co jim na druhou stranu naopak chybí?
Krásňané mají rádi svůj klid odpovídající koncové obci pod horami. Někteří si zastesknou po větším společenském vyžití či nabídce služeb na vyšší úrovni, v konečném důsledku je však myslím u všech na prvním místě právě to prostředí, ve kterém žijí. Naši Lysou horu máme rádi a uvnitř stále hrdě cítíme přítomnost této dominanty, avšak je nutno dodat, že v posledních letech nám přináší spíše problémy. Je obrovským magnetem pro turisty, s jejichž nárazovými záplavami, včetně všech důsledků například v oblasti dopravy či odpadů, se musíme potýkat. Co se volnočasového vyžití týče, je snahou současného vedení obce a všech, kteří se do jeho tvorby a rozvoje dobrovolně aktivně zapojují (velké díky za to!), aby nabídka kulturních a sportovních akcí byla co nejširší, což se snad, pomineme-li nešťastný covidový rok, daří. Nemalá podpora je směřována také spolkům, neboť v nich působí naši občané, a právě spolky jsou důležitým hybatelem života v obci a oboustranná spolupráce s nimi je základem, je potřeba si navzájem pomáhat. V setkávání lidí a jejich činorodém zapojování se do veřejného života je síla a s tímto by měla Krásná – obec, občané, chataři, spolky i podnikatelé, do budoucna více pracovat.
 
Když byste měl někoho pozvat do Krásné, proč by tady měl zavítat? Co hlavně může tato obec návštěvníkům nabídnout?
V současné době pracujeme na strategii udržitelného cestovního ruchu, kdy podnětem je potřeba jeho usměrnění za současného využití potenciálu podhorské oblasti a zamezení nespokojenosti místních obyvatel. Jasným trendem posledních let je ubytování v soukromí, jehož nabídka se neustále rozšiřuje. Tahákem jsou spíše než gastro a jiné služby pro vyžití, na kterých by místní podnikatelé měli zapracovat, jistě především již zmiňovaná příroda, krajinný ráz a klid. Pokud bych měl vypíchnout konkrétní zajímavé body mimo hory, horské osady, přírodní rezervace a známé turistické cíle, mohu uvést například tři sportovní hřiště s umělým povrchem v rámci volnočasových areálů obecního úřadu a hasičské zbrojnice na Dolní Krásné, stále ještě relativně nově a v moderním architektonickém stylu zrekonstruovanou budovu požární zbrojnice na Mohelnici, včelařský areál s aktuálně připravovanou tematickou volně přístupnou naučnou stezkou a dny otevřených dveří Včelína, památníky obětem 1. světové války a půlstoletí od vzniku Československa v blízkosti OÚ Krásná, dřevěné kříže a čtyři dřevěné zvoničky napříč obcí a zemědělská usedlost č.p. 10 s roubenou stodolou a ovčínem (památkově chráněný lidový soubor). Zmiňme ještě Odchovnu tetřevů Lesy ČR na Řepčonce či bohužel chátrající nedokončenou zvláštní stavbu v Borovém, přezdívanou díky svému neobvyklému tvaru a vyvýšené poloze nad zemí „UFO“. Na obecním úřadě a několika místech pro občerstvení je možno rovněž zakoupit zajímavé knihy o životě na Krásné a v Beskydech nejen od současného kronikáře obce Oldřicha Boháče. Když bychom chtěli lákat na společenské akce, v horizontu do konce roku bude snad v nabídce pro širší veřejnost další ročník obecních zimních kulturních Veselých večerů na Krásné o druhých sobotách v každém z měsíců počínaje listopadem a Vánoční jarmark s rozsvěcením vánočního stromu na první adventní neděli 28. listopadu.
Závěrem je třeba říct, že neexistuje jen turisty přetížená Lysá hora. Méně nápadných přírodních cílů je na Krásné, v jejím okolí a celkově v Beskydech mnoho, je jen potřeba trochu hledat v mapě. K výletům do přírody přímo vybízí například poměrně hustá síť neznačených lesních cest a stezek, kdy obojí uvedené by mohlo přispět k rozptýlení davového turismu, kterým trpní příroda i občané. Velký pozor však na omezené možnosti parkování, jenž je v CHKO (tedy téměř na celé Krásné!) legální pouze na vyhrazených místech. Až na Visalaje rovněž jezdí z města linka MHD č. 318, kterou se na Krásnou člověk dostane vcelku rychle a pohodlně bez stresu za volantem a nutnosti hledat prostor na parkování.

Když bychom se podívali rok zpátky, celý svět se potýkal s epidemií koronaviru. Jak jste se s touto nákazou vypořádali u vás v Krásné?
Doba, kdy neznámá epidemie postupně zaplavovala republiku, byla velmi divoká i v naší obci. Ze začátku bylo potřeba dohnat mezery v komunikačních kanálech pro šíření krizových informací obyvatelům obce, naproti tomu stála obrovská záplava informací a nařízení z mnohdy nesjednocených „vyšších“ míst. Všichni měli dle vládních nařízení nosit roušky a používat dezinfekci, z nichž ani jedno však nedokázal stát, vláda a ministerstva v potřebném množství a čase zajistit. Naštěstí se i Krásňané dokázali semknout a rychle vzniknul efektivně fungující systém – den co den švadlenky šily roušky, technická četa je svážela, úzký okruh okolo vedení obce vše včetně další distribuce koordinoval, zaměstnanci OÚ, zastupitelé i rodinní příslušníci chystali balíčky a dobrovolní hasiči společně s dobrovolníky je následně rozváželi. Takto jsme společně dokázali svépomocí v několika málo dnech zabezpečit stovky krásenských domácností základními nezbytnými potřebami. Všem, kteří se tehdy zapojili, patří obrovský dík!!! Ve vzduchu stále dlouhodobě visící epidemie měla samozřejmě i spoustu nepřímých neblahých dopadů na život v obci, který se v podstatě zastavil a dodnes se z toho ještě úplně nevzpamatoval. Padlo mnoho úsilí na přípravu událostí, které pak nemohly být uskutečněny, společenské vazby napříč krásenskou společností dostaly obrovský zásah. To je však samozřejmě nesrovnatelné s životními tragédiemi, které se nevyhnuly ani naší obci – mnozí občané prodělali těžký průběh nemoci a o některé z nich přišla Krásná bohužel úplně a navždy.
 
Jaké jsou plány Krásné dál do budoucnosti? Chystají se v ní nějaké významnější investice?
Rozvoj Krásné byl ještě před pár lety velmi pozvolný a obec byla, byť poměrně dobře, spíše jen udržována. Důsledkem byla řekněme zastaralá a nedostatečná obecní infrastruktura napříč spektrem, neodpovídající vzoru z moderně dynamicky rozvíjejících se obcí. V posledních třech letech je snahou tento skluz dohnat, drobných až středně velkých projektů v nejrůznějších oblastech bylo a je řešeno mnoho.
Z probíhajících větších investičních projektů uveďme výstavbu chodníků na Dolní Krásné v hodnotě okolo 10 milionů korun, na kterou by se mělo vedení obce podařit získat necelou polovinu z dotací. Rovněž dotačně podpořenou akcí je Regenerace vodní nádrže „Kačok“ v centru Mohelnice, kde by v tomto případě měl příspěvek činit 1,8 milionu korun z celkových nákladů ve výši 3,1 milionu korun. Oba projekty byly rozběhnuty již za minulého vedení obce, avšak v původních verzích obsahovaly chyby a nebyly způsobilé k získání dotačních prostředků.
V horizontu následujících pěti let bychom z plánovaných významnějších investičních akcí rádi posunuli kupříkladu:
• rekonstrukci a rozšíření budovy obecního úřadu – větší a vhodnější prostory pro úřad, knihovnu, spolkovou činnost a kulturní akce, bezbariérové propojení všech částí budovy mimo jiné pomocí výtahu
• vytvoření návsi na plochách před budovou obecního úřadu – nové multifunkční centrum obce (kulturní akce, pieta i odpočinek)
• výstavbu chodníků také v centru Mohelnice
• vybudování veřejných WC a doprovodné infrastruktury na turisticky velmi vytížených Visalajích
• přeměna stávajících či vznik nových modernějších dětských hřišť, případně venkovních posiloven
Prozatím spíše vizí je pak nákladově obrovsky náročná uvažovaná multifunkční kulturně-sportovní budova, která by měla řešit především nynější absenci vyžití v obci v případě špatného počasí a zimního období.

K TÉMATU

Krásná v datech

Rok založení: 1639
Počet obyvatel: 669

Zajímavosti
Jméno Krásná podle pověsti dala obci šlechtična z frýdeckého zámku, které se odtud při jedné zastávce zjevil nesmírně krásný rozhled po celém panství až na její zámecké sídlo Frýdek. Proto tam často ráda zajížděla, a když se jí ostatní vyptávali, kam tak často odjíždí, říkávala: „Jedu na Krásnu.“ Někteří vlastivědní badatelé se však přikláněli spíše k odvození názvu od tkalcovského stavu „kroseň“, protože v obci bývalo hodně tkalců. Zdroj: www.obec-krasna.cz

Tip na výlet
Na Lysou horu
Při návštěvě obce Krásné nelze nedoporučit výlet na Lysou horu, která je odsud „co by kamenem dohodil“. Lysá hora, někdy přezdívána jako královna Moravskoslezských Beskyd, je nejvyšší horou tohoto pohoří. Na vrchol vede celá řada těžších i lehčích značených tras. Na samém vrcholu se nachází Ski Lysá hora, kde jsou dvě sjezdovky a upravované běžecké tratě. Nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd lze zdolat i na běžkách, a to z více směrů. Nejvíce frekventovaná je trasa začínající na parkovišti v Krásné – Papežově. Z Lysé hory se naskýtá neopakovatelný rozhled na hřebeny a údolí Beskyd, Jeseníky, Malou a Velkou Fatru, Vysoké a Nízké Tatry a také na Martinské hole.