První rodiny by měly dorazit v pátek 19. února. Deníku to sdělila Zuzana Filipková, ředitelka Slezské diakonie, která se o uprchlíky bude starat. „Příchozí křesťanské rodiny se ocitly v nouzi a v naší zemi mají šanci nalézt nový domov a začít nový život v bezpečí. Chceme jim pomoci tuto šanci využít," dodala ředitelka Slezské diakonie s tím, že organizace se smilovickým střediskem Karmel dlouhodobě spolupracuje. Diakonie nabídla pomocnou ruku poté, co vláda v prosinci minulého roku schválila přesídlení 153 pronásledovaných křesťanů z Iráku a Libanonu. „Jedná se o příslušníky křesťanské menšiny, kteří se v důsledku agrese Islámského státu v Iráku ocitli ve velmi těžké životní situaci a obrátili se na Českou republiku s žádostí o pomoc," komentoval tehdy výsledek jednání předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Přesun rodin do ČR organizuje Nadační fond Generace 21, který hradí náklady na ubytování, životní potřeby a integraci. Podle informací ČTK by lidé v zařízení měli strávit přibližně dva měsíce, poté by měli začít pobývat v bytech, které pro ně nadace zajistí.

V obci na Třinecku by mělo najít bezpečné zázemí dvacet dětí a třináct dospělých. Část rodin přijede v pátek příští týden, část později. Hned po příjezdu se jim začnou věnovat čeští učitelé a sociální pracovníci.

Ti je budou učit česky a zároveň jim budou pomáhat při aklimatizaci a začleňování se do společnosti. Podrobnosti, včetně například „programu" uprchlíků po příjezdu, budou podle mluvčí Slezské diakonie Lenky Waszutové známy později stále se uskutečňují koordinační schůzky.

Ubytováním křesťanských uprchlíků se budou příští týden zabývat smilovičtí zastupitelé. „Nebojím se, že by občané byli proti těm křesťanům, spíše mám obavy, aby nedošlo k nějakým vnějším tlakům na Karmel," řekl Deníku starosta Smilovic Miroslav Nogol a doplnil, že se jedná o lidi, kteří byli prověření, a křesťany, kteří to v zemi, odkud utíkají, neměli jednoduché.

Starostka Třince svolala radu

Starostka nedalekého Třince, do jehož části regionu Smilovice patří, kvůli informaci o příjezdu uprchlíků svolala mimořádné jednání městské rady. Účelem bylo seznámení se s dalšími kroky, které Slezská diakonie v tomto případu připravuje. „Pro nás je velmi důležitá a podstatná informace, že se jedná o křesťany, kteří vyznávají podobné hodnoty jako my a že jsou to rodiny s dětmi, které prošly bezpečnostními prověrkami a zdravotními prohlídkami," uvedla starostka města Věra Palkovská s tím, že kvůli tomu považuje podání pomocné ruky lidem v nouzi za potřebné.

„Jestli se v budoucnu někteří z nich začlení do života v našem městě nebo si pro svůj další život zvolí jiné místo v České republice, ukáže čas," uzavřela starostka hutnického města.

Region má i nelegální běžence

Minulý rok vzniklo detenční zařízení pro nelegální migranty ve Vyšních Lhotách. První běženci se do tábora dostali v srpnu, přibližně o měsíc později se jejich počet vyšplhal na 331.

Zařízení se kvůli přílivu migrantů otevřelo hodně narychlo. Například stravu pro cizince dovážela cateringová firma, kuchyně totiž ještě nefungovala. Musel se dodělat i čtyři a půl metru vysoký plot s žiletkovým drátem, který měl zabezpečit rozšířený vycházkový prostor. Přesto se pár migrantům na podzim podařilo utéct.

Přibližně od září počet běženců ve Vyšních Lhotách postupně klesal, v noci z úterý na středu jich tam bylo ubytovaných třiadvacet. Kapacita tábora je přitom mnohonásobně vyšší.