Zvířata v zoo jsou velkými jedlíky, ročně projedí přes tři a půl milionu korun

Snad nejnáročnějšími obyvateli zahrady jsou šimpanzi. Snad proto, že mají velmi blízko k nám, lidem. Snědí doslova cokoliv a navíc se nespokojí jen s plnými žaludky, ale chtějí mít postaráno i o zábavu. Jídelníček šimpanzů je velmi pestrý. Hlavní složku tvoří ovoce a zelenina, dostávají však také tvaroh, přesnídávky, drůbeží maso, těstoviny, ovesné vločky, brambory, vajíčka, ořechy až 4,5 kilogramu potravy. nebo jogurty. Jeden šimpanz spořádá denně okolo 4 V zoologických zahradách se ošetřovatelé snaží podněcovat zvířata k nejrůznějším činnostem, aby se nenudila, a jednou z těchto činností jsou také aktivity vedoucí k získání potravy.

„Naše ošetřovatelky šimpanzům potravu nejen schovávají do nejrůznějších papírových krabiček nebo PET láhví, ale také třeba do časopisů a knih. Mezi stránkami pak šimpanzi hledají marmeládu, med nebo sýry. Ve výběhu mohou návštěvníci spatřit i nejrůznější kusy oblečení, které slouží ke hře nebo jsou v nich schované dobroty. Kromě toho šimpanzi dostávají potravu z tzv. krmných stolů, které jsou umístěny za mříží. Jediným způsobem, jak se ke krmení dostat, je použít klacík a potravu si na něj nabrat. V letních měsících je pak k tomuto účelu využíváno umělé termitiště ve venkovním kruhovém výběhu,“ přibližuje nesnadnou práci ošetřovatelů Monika Ondrušová z ostravské zoo.

Plameňáci dostávají beta-karoten

Komplikovaným strávníkem jsou také plameňáci kubánští. Svou oranžovou barvu peří získávají plameňáci až během života, a to z řas a bezobratlých živočichů, kterými se ve volné přírodě živí. Aby si svou barvu zachovali také v lidské péči, musejí jim v zoo přidávat do krmení beta-karoten.

Kromě ovoce, zeleniny a sena musejí ošetřovatelé svým zvířecím svěřencům dopřát také spoustu jiných potravin – maso, hmyz, myši, potkany, kuřata, nejrůznější krmné směsi… Jen pro zajímavost, v zoo spotřebují ročně 300 litrů moučných červů či 40 tisíc kusů myší. Není proto divu, že zahrada vítá každého, kdo by chtěl finančně pomoci. Jednou z forem může být například adopce zvířat. Jednotlivci, firmy, pracovní či školní kolektivy si mohou vybrat zvíře i částku, kterou na jeho chov chtějí ročně přispívat. Nejmenší částka je 200 korun.

„Adopce zvířat je totiž pouze symbolická. Finanční prostředky získané touto cestou putují, tak jak nám ukládá zákon, do rezervního fondu zoo, a následně jsou využívány na zlepšení životních podmínek našich zvířat. Finanční pomoc sponzorů již řadě zvířat výrazně zlepšila životní podmínky. Například puštíci bělaví obývali staré železné klece z počátku sedmdesátých let. Ty byly pro jejich chov již značně nevyhovující. A tak puštíci a další dva druhy severských sov získali nové prostorné chovatelské zařízení. Bez finanční pomoci sponzorů by to však nebylo možné. Náklady na výstavbu voliér – celkem 895 tisíc korun – byly hrazeny právě z rezervního fondu, který se skládá mimo jiné také z peněžních darů sponzorů,“ řekla Monika Ondrušová.

Sponzor až z Austrálie

Podle ní mají lidé největší zájem o sponzorství velkých savců – tygrů, hrochů, žiraf nebo medvědů. Naopak malé druhy ptáků, například kachnička mandarínská, kachna madagaskarská nebo straka modrá, nemají většinou sponzora žádného.

Mezi sponzory jsou jednotlivci, rodiny, školy, pracovní či sportovní kolektivy i firmy. Pocházejí nejčastěji z Ostravy či Moravskoslezského kraje, ale i z míst vzdálenějších. Asi nejvzdálenější sponzor je až z Austrálie. „Pro svou kamarádku, která přijela na Vánoce domů do České republiky, adoptoval jako vánoční dárek gibona,“ dodala Ondrušová. Veškeré informace najdete na webových stránkách www. zoo-ostrava.cz v sekci Adopce, sponzorství. Pro bližší informace můžete také psát na e–mail ondrusova@zoo-ostrava.cz nebo volat na tel. 596 243 316.