Jestliže rozdělíme jeho německý název na dvě slova Fried – land, vznikne nám výraz pokojná zem, od čehož bylo jeho pojmenování asi odvozeno. Pokoj tady však vždy nebyl. Těšínská i moravská strana řeky Ostravice byla místem častých výbojů, válečných tažení i ozbrojených potyček. Připomeňme si jen invaze Uhrů, Tatarů, Turků, Švédů, ale i domácích Husitů. Původní osada, která vznikla ve 14. století, byla začleněna do frýdeckého panství, které připojil biskup Stanislav Pavlovský v roce 1581 k hukvaldskému panství a tím i do područí olomouckých biskupů a arcibiskupů (od roku 1777).

Původní obživou zdejších obyvatel bylo zemědělství a práce v lese, avšak osud předurčil tomuto místu úděl zcela jiný. Podle urbáře z roku 1580 bylo ve Frýdlantu pět polních mlýnů, které však brzy nahradily vodní hamry a stavba frýdlantských hutí, ve kterých započala v roce 1648 výroba. Mezi prvními výrobky byly dělové koule, motyky, lopaty, krompáče. Poválečná výroba však byla utlumena recesí. Nový rozmach nastal v roce 1675, kdy byla přistavěna druhá vysoká pec a došlo k podstatnému rozšíření provozů. Do hutního procesu byly začleněny i okolní obce, kde se těžila železná ruda, vápenec a dřevo pro vysoké pece. Později vzniká i slévárna, truhlárna a zámečnické dílny, v roce 1830 byla dána do provozu válcovna, ve které se vyráběly všechny druhy litiny od nejtěžších strojních součástek po ozdobné drobnosti. V 19. století se hutnictví zaměřilo na uměleckou litinu, kamna, později smaltované nádobí a strojírenské výrobky. Od roku 1826 byl závod v držení olomouckého arcibiskupství a v polovině 19. století dosáhly Frýdlantské železárny vrcholu svého rozvoje. Koncem 19.století byla postavena nová brusírna a galvanovna a na úkor zrušené strojírny byla rozšířena slévárna. Arcibiskupství pronajalo v roce 1913 své podniky akciové společnosti Ferrum. V roce 1920 pracovalo v provozech až 1 200 lidí. Kromě tohoto podniku zde vznikla také smaltovna a továrna kovového zboží Postelberk, továrna na orné nářadí a smaltované zboží Radlo.

Frýdlantská akciová společnost pro výrobu železného zboží si pronajala objekt zaniklého hamru Na papírně. Výroba zde začala v roce 1911 a vyráběly se zde na příklad litinové a smaltované hrnce, kotle, plotýnky na sporáky a koupací vany. Československý bezkonkurenční průmysl na fosforovou bronz postavil svůj závod na místě bývalého mlýna. Podnik byl proslavený především výrobou ložisek na vysoký tlak ze speciální směsi, jejíž složení bylo výrobním tajemstvím. Všechny tyto podniky dosáhly vysoké kvality svých výrobků a to i na náročných mezinárodních trzích. Důvodem byl zřejmě dokonalý přehled jejich majitelů a prvotřídní odborníci ve vedení jednotlivých sekcí. Po znárodnění se zde vystřídala řada dalších národních podniků pod názvy jako Ostroj, Sfinx, Norma, Moravia, Beskyd, Tonava Úpice, Moravskoslezská armaturka Dolní Benešov či Strojsmalt.

Nyní k samotnému městu. Mezi první stavbami zde byl dřevěný kostelík sv. Bartoloměje z roku 1580, který byl v letech 1672 až 1690 přestavěn na kamenný. Největší historická památka, klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, pochází z roku 1871. V témže roce přijíždí do Frýdlantu první vlak po Císařsko-královské výsadní Ostravsko-frýdlantské železnici. Od roku 1908 začal jezdit vlak na trati Frýdlant – Bílá, ale úsek Ostravice – Bílá byl uzavřen v roce 1965 kvůli stavbě přehrady. Město má kulturní i sportovní tradici. Krátce po založení Podhorské jednoty Radhošť tady vzniká její sekce fungující do roku 1920, kdy byl založen klub českých turistů. Na Ondřejníku proběhl v roce 1914 první český lyžařský závod, ale již v roce 1907 zde stála turistická chata. Vrcholem činnosti turistů byl bezesporu vznik Frýdlantských turistických pochodů v roce 1966 zásluhou Václava Šmíry a Ivo Karase. Organizovaly se dvakrát ročně (na jaře a na podzim) a setkaly se s celorepublikovým zájmem. V roce 1898 byl založen místní Sokol, který se dočkal v roce 1921 vlastní sokolovny včetně divadelního jeviště. O tom, že nejlepší pohled je z ptačí perspektivy, byli přesvědčeni nadšenci, kteří po válce zakládají Aeroklub, který byl po roce 1952 znám jako DOSLET (Dobrovolný svaz lidového letectva). Začaly se organizovat letecké dny, jenž se těšily tisícovým návštěvám. Při jednom z nich (v roce 1958) zde došlo k tragické nehodě, při které byl smrtelně raněn Vilém Krysta, jeden z nejlepších poválečných leteckých akrobatů. Po revoluci byl v roce 1992 Aeroklub obnoven a nabízí širokou škálu vyžití.

Dnes jsou ve Frýdlantu pro sportovce opravdu velké možnosti. Vedle lyžařských a turistických aktivit je to především stolní tenis, volejbal, badminton, futsal, motokros, kopaná a tenis. Je zde fitcentrum i pěkné koupaliště. Široké možnosti má také mládež, pro kterou se pořádá řada turnajů. V poslední době nabývá na popularitě petanque. Vyvrcholením je pak akce nazvaná Frýdlantské sportovní hry, které měly loni již svůj 7. ročník. Jedním z nejstarších sportovních podniků je určitě Beskydský pohár parašutistů, který loni oslavil svůj 45. ročník. Frýdlant žije sportem, což dokazují jména jako Marie Hrachová, nebo Vlastibor Konečný, které tady zná každý.

Také v příštím týdnu se v této rubrice dočtete o Frýdlantu nad Ostravicí.

JAROMÍR KAHÁNEK