V době jejího vzniku, za který se pokládá rok 1613, to bylo zapomenuté místo, které si museli tehdejší osadníci doslova vysekat v hustém lese.

Jejich zkřížené sekery jsou dodnes v obecním znaku. Založení obce mělo být svěřeno úředníku Káňovi, podle něhož dostala své jméno. Dle urbáře z roku 1636, kdy frýdecké panství převzal Jiří z Oppersdorfu, zde bylo 22 usedlostí, mlýn a rybník. Chudá políčka a prosté příbytky nebyly pro tehdejší vládce panství velikým přínosem, proto zůstala obec dlouho opomíjená a žila si svým vlastním životem – tak trochu samospasitelně.

Náboženství

Lidé se svěřovali se svým údělem především Bohu, což dokládá několik kapliček a křížů na různých místech obce. Tyto posvátné stavby stojící na soukromých pozemcích se přebíraly mezi pokoleními rodin, nebo mezi sousedy.

Jeden takový zápis v kronice praví: „Výměnkář František Bártek, který zemřel v Kaňovicích, ve své závěti založil nadaci na postavení kříže při usedlosti č. p. 27 a tuto svěřil Stanislavu Bártkovi, který se zavázal kříž udržovat v dobrém stavu. Pokud by nemohl závazek plnit, je povinen obnos, za který byl kříž postaven, odevzdat farnímu úřadu.

O tom že mají i dnešní občané k těmto památkám úctu svědčí skutečnost, že místo staletého zchátralého kříže u Vaňků byl v roce 2001 postaven nový.

Vzdělání

Obec patřila v minulosti pod církevní správu v Bruzovicích, kde také děti chodily do školy. Po dokončení stavby silnice z Frýdku do Šenova v roce 1840 byla na žádost občanů změněná školní docházka do Sedlišť. Přímo v Kaňovicích se začalo učit v roce 1872 a o rok později bylo započato se stavbou vlastní školy.

Budova pak byla do dnešní podoby upravená v roce 1948. Škola však v ní dnes není. Prostory slouží jako sídlo obecního úřadu, místní knihovny a společenské místnosti. Důvod, proč se zde neučí, je prostý jako malá násobilka. V obci se ročně narodí malý počet nových občánků a provoz školy by byl naprosto nerentabilní. Děti školou povinné tak dojíždějí do okolních obcí podle toho, jak to vyhovuje rodičům.

Život v obci

K dalším veřejným objektům neodmyslitelně patří kaple sv. Hedviky (patronky Slezska) z roku 1868, stejně jako požární zbrojnice. Sbor dobrovolných hasičů zde byl založen v roce 1920 a první dřevěná zbrojnice byla postavená v roce 1924. Dnešní zděná budova pochází z roku 1948. Kříž zasvěcený patronu hasičů sv. Floriánovi se nachází u rodinného domku paní Karasové.

K významným rodákům Kaňovic patří Josef Vlček narozen zde v roce 1920. Po studiích se začal věnovat novinářské a překladatelské činnosti (překlady zejména z italštiny a němčiny) a stal se redaktorem časopisu Světlo a vydavatelství Matice Cyrilometodějské. Její činnost však byla z politických důvodů zastavená. O její obnovu se po roce 1989 zasloužil společně s kardinálem Františkem Tomáškem.

V roce 1997 udělil časopis Report Josefu Vlčkovi cenu Osobnost roku 1997 a jeho život popsala v knize Dědictví – kapitoly z dějin komunistické perzekuce Helena Havlíčková. Významným rodákem je také malíř Vašek, autor obrazu nad oltářem kostela sv. Jakuba v Horních Domaslavicích.

Industrializace obce začala v roce 1938 zavedením elektřiny. Asfaltová cesta však vznikla až v roce 1979. Teprve porevoluční doba přinesla moderní vymoženosti jako vodovodní řád a v roce 1999 plynofikaci. Současná obec těží především ze své krásné polohy uprostřed přírody, což se také odráží v rostoucím zájmu o parcely z řad lidí z měst.

Historii obce a oběti světových válek připomínají pamětní kameny v parčíku u obecního úřadu. Současná kronika o dvou svazcích je vedená od roku 1988 a její současnou zapisovatelkou je Radka Golichová. Koncem minulého století to byl především pan Kocur, který kroniku obohatil poutavými zajímavostmi z historie obce.

JAROMÍR KAHÁNEK