Všechny mají nespornou kvalitu a z původně zemědělské obce se stává i průmyslové středisko. Od počátku svého vzniku se však obec, jenž patřila do Slezska, musela těžce prokousávat dějinami a také šarvátkami, o které na tomto území nebyla nouze.

Traduje se, že kolem roku 1620 došlo na rozmezí mezi Dobrou a Nošovicemi k ozbrojenému střetu, nebo dokonce k bitvě, která si vyžádala oběti na životech v místě označovaném jako Piket (vojenský tábor s kapličkou, která stojí na místě pohřbených vojáků).

Obec se poprvé připomíná v roce 1573, kdy byl českým králem Maxmilián II. Toho roku došlo k odtržení zástavního Frýdeckého panství od Těšínského knížectví a k jeho nucenému odprodeji.

Potměnošovice

Posledním majitelem panství byl Jan Pukler z Gradiska a novými majiteli se stali bratří Matyáš a Jiří z Lohova. Název obce je odvozen od jména Potměnoš, to je člověk, který se svými lidmi osídlil neobydlená místa mezi Dobrou, Zemici a Dolními Lhotami (dnes Dobrá a Nižní Lhoty). Obec se tedy původně jmenovala Potměnošovice a původní jméno si zachovala až do roku 1664. Dle urbáře z roku 1580 známe i jména tehdejších 22 osadníků, z nichž některá se vyskytují dodnes.

Mezi majiteli Frýdeckého panství se postupně vystřídalo několik šlechtických rodů, mezi nimiž vládli téměř půl století Bruntálští z Vrbna. Za jejich vlády došlo k utužování roboty, což vyvolalo četné rebelie a také rozmach zbojnické činnosti. Při jednom takovém přepadu (18. září 1620) byl v Chlebovicích zabit tehdejší frýdecký pán Jan Bruntálský se svými pěti průvodci.

V roce 1636 se ujímá vlády nad panstvím Jiří hrabě z Oppersdorfu (známý příznivec katolíků), který nechal v roce 1640 postavit kostelík na Prašivé. Po jeho smrti v roce 1651 přebírá majetek jeho syn František Eusebius, který zde v letech 1660 až 1663 vládne se svým bratrem Matyášem.

První pivní vlaštovka

V roce 1708 se vlády ujímá rod Pražmů, jehož člen František Nepomuk zakládá obec Pražmo. V první polovině 18.století, přesněji v roce 1737, byla v Nošovicích zřízena první hospoda na č. p.32. Právo na výčep piva a kořalky však měli pouze fojtové. Císař Josef II. nechává v roce 1783 budovat silnici z Olomouce do Těšína a na Frýdecké panství připadl úkol zajistit pracovní síly na úseku z Frýdku k zámku v Tošanovicích. Na stavbě se povinně podílejí občané z deseti okolních obcí včetně Nošovic.

Na venkově převládala práce na polích a tkalcovském stavu. První vlaštovkou manufakturní výroby byla v obcí počátkem 19. století sklářská dílna na výrobu polních láhví. V roce 1880 se staví železnice z Kojetína do Bílska vedoucí přes Frýdek k Těšínu, kterou byly přeťaty pozemky, čímž došlo ke vzniku osady Malé Nošovice.

Po čase se obce opětně spojily, název se však občas používá dodnes.

Doprava

Do míst, kde železniční doprava nedosahovala, jezdily kryté povozy pro několik osob (omnibusy). Na trati Dobrá-Nošovice-Pražmo-Morávka jezdil dostavník od roku 1895.

V roce 1912 získala koncesi na jeho provoz Pohorská jednota Slezská. První autobusovou linku na Morávku provozoval Karel Carbol. Měl ve svém parku dva autobusy značky Tatra a Laurin a Klement.

Historie školství v obci sahá do roku 1874, kdy byla zahájena stavba jednotřídky. Předtím se chodilo do farní školy v Dobré. Nynější školní budova pochází z roku 1912. K zásadnímu obratu v obcí dochází v šedesátých letech minulého století, kdy byla zahájena stavba pivovaru, který byl pojmenován po pohanském bohu Radegastovi.

Současnost

Již v roce 1988 dosáhla jeho produkce 1 milion hektolitrů za rok. Od roku 1999 je součástí pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj. Podnik se podílí na četných ekologických i sportovních projektech.

Svou popularitu si získává například cyklostezka Beskyd Radegast Cyklo Track dlouhá 53 kilometrů na jejíž trase je 40 restaurací a hospůdek. Cyklista tak nejen propotí triko, ale také zvýší obrat ve výrobě piva. Nejmladším podnikem, zato pořádně velkým) je pobočka jihokorejské automobilky Hyundai, která zahájila v provoz v loňském roce.

Jestli je řeč o Nošovicích, nesmíme zapomenout na sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1925, který je dnes důležitým článkem obce. Jeho činnost je zaměřená na požární bezpečnost, ale také na prvotní zásah při haváriích, či dopravních nehodách. V posledním období došlo k výrazné modernizaci jeho techniky.

Jestliže jde obec vstříc moderní době a pokroku, svou tradicí si uchovává v obecním znaku, který tvoří dvě zkřížené radlice a nůše, symbol dlouholeté zemědělské tradice, kterou proslavilo především nošovické zelí. Obecní kroniku vede Libuše Rulíková, která převzala štafetu po Eduardu Zacharovi.

JAROMÍR KAHÁNEK