Roku 1714 koupil rakouský vojevůdce a diplomat Jindřich hrabě Wilczek Slezsko-Ostravské panství se zámkem a další z rodu František Josef Wilczek zahájil na Ostravsku v roce 1787 těžbu černého uhlí. Tito uhlobaroni a majitelé rozsáhlých panství byli také štědří mecenáši.

Financovali na příklad v roce 1873 velkou polární výpravu, která tehdy objevila zemi Františka Josefa. Vedl ji uznávaný český badatel Julius Payer. Wilczkové byli spříznění s dalším významným rodem Donátů z Velké Polomi. Potomci rodu sídlí dodnes na hradě Kreuzenstejn nedaleko Vídně. Není bez zajímavosti, že matka nynějšího lichtenštejnského knížete Jana Adama II. byla původně Wilczková. Rod Wilczků vládl v Dobré asi 150 let a sídlil na malém hrádku poblíž řeky Morávky, dnes zde stojí dům č. p. 25. Ve znaku měl kamzíka přepásaného koženým pásem.

Cesta z Frýdku do Dobré vedla tehdy jinudy, více severním směrem v místech dnešní frýdecké skládky a poté se zatáčela do vsi. V místě dnešní silnice vedoucí od frýdeckého hřbitova byly těžko prostupné bažiny. První cesta zde byla vybudována o něco blíže k řece Morávce za císaře Leopolda I. Bylo to v roce 1786, kdy císař budoval vojenské cesty, aby se armády při přesunu vyhýbaly osídlení, kde často působily velké škody a nezřídka i plenily. Nynější cesta kolem VÚHŽ byla budována jako „Císařská“ vedoucí z Vídně do Haliče.

Škola v Dobré se připomíná již v roce 1568 a chodil do ní také legendární zbojník Ondráš z Janovic, stejně jako jeho sestra Magdalena, která zde později bydlela. Škola byla spádovým střediskem vyučování, neboť do ní chodily děti z mnoha obcí frýdeckého Pobeskydí. Stejnou funkcí plnila zdejší farnost, jejíž působnost spadala až po Staré Hamry. Původní kostel byl dřevěný a neměl věž, ale vedle stojící zvonici.

Zděná ranně-barokní stavba byla postavená za frýdeckého pána Františka Eusebia z Oppersdorfu v letech 1682 až 1686 původně bez věže (finanční důvody). Kuriozitou je, že stavba kostela se musela mírně vyhnout staré zvonici a tak hlavní loď je mírně zakřivená. Věž byla dodatečně postavena až v roce 1818. Kostel je zasvěcen sv. Jiřímu a každoročně se zde koná slavná pouť.

Dobrá se může pochlubit budovou nejstarší hospody v širokém okolí. Kdysi slavná Ondrášova hospoda je datovaná rokem 1677. Další významnou památkou je bývalý Panský dvůr, dnešní restaurace U oráče. Původní barokní stavba z přelomu 17. a 18. století sloužila jako správní středisko panství rodu Pražmů až do roku 1868. Součástí Panského dvora byla také sýpka k uložení obilí, dnes je zde známá restaurace.

Velkou tradicí má v Dobré ochotnické divadlo. První soubor zde v roce 1900 založil místní odbor osvěty lidové. Do této činnosti se zapojily snad všechny místní spolky. Vedle osvěty také hasiči, Sokoli, Orli, DTJ, Sparta Dobrá a FDTJ. Fotbal se zde začal hrát za první světové války zásluhou studentů z gymnázia. Mezi význačné osobnosti obce rozhodně patří František Bezecný, zručný výtvarník a vynálezce stroje na hnětení těsta a sádry. František Pánek zde zase založil druhý nejstarší Sbor dobrovolných hasičů ve Slezsku. Zdatným obchodníkem byl František Kraus. Založil zde obchodní dům, který jeho rodina povznesla do té míry, že zásoboval až do konce 2. světové války potravinami a průmyslovým zbožím celé Pobeskydí.

Nesmíme zapomenout také na vlastivědného pracovníka a kronikáře Josefa Volného, skvělého pedagoga Jana Wojnara , stejně jako na obětavého lékaře Vítězslava Mojžížka. Zásluhou továrníka Jindřicha Lichtensterna a jeho továrny na apretaci látek se dostalo obživy desítkám rodin. Současný obecní znak čerpá z historie obce, zejména z erbu hrabat Wilczků. Původní barvy byly zaměněny za Těšínské a zvířecí figura opásaného kamzíka zaměněna za vzpínajícího se kozla. Tento v modrém štítě drží zlatý kostel. Starostlivým kronikářem obce, kterému neujde žádná historická zajímavost, je Rostislav Vojkovský.

JAROMÍR KAHÁNEK