Jednotlivé fáze dějin Bašky jsou přehledně a chronologicky zpřístupněny veřejnosti na výstavních panelech v prostorách budovy obecního úřadu, včetně doplnění množstvím fotografií. Je to hlavně zásluhou Františka Vaníčka, bývalého zdejšího učitele a nyní kulturního pracovníka obce a Zdeňka Kavky. Kromě toho je obecním úřadem vydáván výpravný stolní kalendář obsahující 60 stran zajímavých informací a fotografií ze života obce.

Baška a jejích 575 let

Obec (založená v roce 1434) slaví letos 575 let své historie. Její název se postupně odvozuje od valašského názvu ovce, osobního jména Bach, nebo Bašek, v srbochorvatském slovníku to znamená zvlášť, či stranou. Dnešní území obce se od roku 1960 skládá z původně samostatných obcí Bašky, Kunčiček a Hodoňovic. Každá z nich prošlá zajímavou historii.

Když pomineme nejstarší dějiny, kdy si toto území prodávaly různé šlechtické rody a Baška byla porůznu majetkem jak Těšínského knížectví tak Hukvaldského panství, jsou novodobé dějiny úzce spjaty s železářstvím. Již v roce 1723 je zde zmiňován první hamr s pecí. Když převzali frýdecké panství Habsburkové, nechal zde saský princ Albert postavit roku 1806 vysokou pec a slévárnu, která se po něm jmenovala Ercherzog Karl Hütte. Později byl název změněn na Isabella Hütte. Definitivní konec hutí přišel v roce 1908 (výroba se přestěhovala do Třince). O rok později (15. května 1908) dostali dělníci poslední výplatu. V těchto prostorách pak byla také cihelna a textilka, mnozí z nás zde také pamatují slévárnu kopřivnické Tatry.

Vlastního kostela zasvěceného sv.Václavovi se obec dočkala v roce 1933. Jeho stavba dnes tvoří v zástavbě výraznou dominantu a nedávno se jeho fasáda zaskvěla novotou. Velkým mezníkem v minulém století byla výstavba přehrady, která si postupně získala přízeň mnoha rekreantů, ale i milovníků vodních sportů. V posledních letech se zdejší infrastruktura začíná vylepšovat, chystaný projekt přestavby koupaliště v jakýsi vodní ráj je toho důkazem.

O historií Hodoňovic se mnoho nezachovalo. Klíčová je zmínka o osadě Quittendorf. Jedná se o listinu, kterou pan Hanco de Friedlant přejímá místecké léno, včetně uvedené vesnice. Mají zde kapličku z roku 1875, v roce 1928 zde byla otevřena vlastní škola. Památkou minulých časů může být třeba Hodoňovicko-Sviadnovský vodní náhon, nebo Königova „dřevjanka“. V roce 1944 se zde usídlila společnost Seleziánů, kterou založil v roce 1860 v Itálii kněz sv.Jan Bosko. Kunčičky u Bašky patří k nejstarším obcím v okolí. Původně Cunczendorf, ale také Klein Kuntschitz, Malé Kunčice a Kunčičky u Místku. Bývalo zde slavné kovářství Karla Skokana. Dnes má svou nespornou historickou hodnotu Bajerův dosud funkční mlýn,mládež má k dispozici pěkný sportovní areál.

Baška dnes

Dnešní společná obec Baška má jedinečné kulturní zázemí. Tradice divadla, hudby a především

Lašský pěvecký sbor, to je záruka dobré kvality. Jeho práci ocenil i čestný občan Bašky legendární pěvec národního divadla Eduard Haken. Ve svém vyznání z roku 1980 vzdal hold nejen Bašce, ale celému Lašsku a mistru Janáčkovi, jehož písně zde znějí dosud. Obec má své kulturní velikány, ale i mladé naděje. Za všechny jmenujme alespoň první bašskou olympioničku Zuzku Schnidlerovou.

Vrcholným okamžikem zdejšího kulturního života určitě byly Dny přátelství s Lužici. Akce, která daleko přesáhla rámec kraje a posílila tak odvěké kulturní dědictví slovanských národů. Z významných občanů jmenujme jedinečného kronikáře Bedřicha Fišera, skvělého ostravského režiséra Radima Kovala, učitele a básníka Bohumila Marka, lidovou autorku písní a veršů Boženu Peterkovou, někdejší uměleckou vedoucí souboru Ostravica Věru Šimkovou, nebo humor rozdávajícího Emila Štivara, alias „Stryka Lipiňoka“. Toto jsou jména kandidující do fotogalerie, či do jakési síně slávy, která se chystá do kulturního domu. Současnou kronikářkou je Dajana Zápalková, která je též členkou Literárního klubu Petra Bezruče a kulturní komise při místním obecním úřadu.

Jaromír Kahánek