Její vznik spadá do doby husitských válek za vlády Zikmunda Lucemburského. Nejstarší písemná zmínka se vyskytuje v opise listiny knížete Boleslava I., který roku 1423 potvrzuje bystřickému fojtu Stanislavu prodej fojtství zeti Janovi zvanému Feber (kovář), jeho dědicům a nástupcům. K založení obce však došlo zřejmě již dřív, neboť v době této transakce již šlo o administrativní jednotku. Osidlování bystřické roviny táhnoucí se od říčky Hluchová a ohraničené tokem Olše na západě a současnou hranici s obci Vendryně a svahy hory Prašivé ((562) metrů – nezaměňovat za horu Prašivá (843 metrů), která patří do katastru obce Vyšní Lhoty) na severu a východě.

Osídlování zde probíhalo ve třech vlnách, a to v 15.,16. a 18 století. První osadníci se museli prosekávat hustým lesem, než upravili terén pro stavbu svých dřevěných obydlí a postupným přeměňováním pastvin na chudá políčka. V 16. století dochází k velkému rozvoji salašnictví. Nový způsob chovu dobytka, který na Jablunkovsko pronikal především z jihu a jihovýchodu, byl podporován majiteli Těšínského panství také v Bystřici. V 40. letech 16.století proniklo na Těšínsko protestantské vyznání.

V roce 1587 dokončili místní evangelíci stavbu katolického dřevěného kostela. Po vydání známého Tolerančního patentu (Josefem II. roku 1731) se místní občané (převážně evangelíci) rozhodli postavit svůj vlastní kostel. Původně se začalo se stavbou dřevěnou, ale v roce 1811 se přistoupilo ke stavbě zděného kostela – spíš modlitebny v empírovém slohu. Interiér byl dokončen začátkem 19. století a je inspirován Ježíšovým kostelem v Těšíně. V letech 1849 až 1850 pak byla postavena zděná věž. V roce 1923 byly instalovány 3 zvony pojmenované Víra, Naděje a Láska. Ke generální rekonstrukci kostela došlo v 60. a 70.letech dvacátého století.

Letos byl evangelický kostel v Bystřici poprvé součástí Svatováclavského hudebního festivalu. Další kostel v obci je národní památkou. Je to dřevěný kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1897. Název navazuje na křesťanskou tradici, podle které sv. Helena nalezla na Golgotě v Jeruzalémě zbytky Kristova kříže a toto místo bylo pak následně posvěceno. Stavba stojí na místě původního dřevěného kostela z roku 1587 a její celkový vzhled a interiér patří k nejmalebnějším na severní Moravě a ve Slezsku.

Současně ze založením evangelického sboru byla v Bystřici otevřená první škola. Nejprve v dřevěné přízemní budově. V letech 1843 až 1844 byla postavená nová zděná školním budova, kterou navštěvovali žáci i z okolních vesnic: Nýdku, Vendryně a Karpentné. Vyučovacím jazykem bylo do poloviny 19. století místní nářečí. Zrušením roboty v roce 1848 dochází k lepším podmínkám v hospodaření a chovu dobytka, chovatelé mají slušné příjmy z prodeje másla a tvarohu. Dochází k rozvoji dřevařství, které vrcholí vybudováním Kohnovy továrny na ohýbaný nábytek. Rozmach nastává také v řemeslech.

V roce 1880 bylo v obci evidováno 24 samostatných živností. Od poloviny 19. století začal postupně růst význam Třineckých železáren a tím také spousta pracovních příležitosti pro zdejší občany. Nejtěžší období znamená 2. světová válka. Násilné verbování do německé armády, neustalý strach z razií gestapa i místních udavačů, to bylo trauma, kterého se mnozí nezbavili po celý život. Lze ještě dodat, pokud přežili. Přes všechny tyto okolnosti se našlo mnoho statečných, kteří se nezalekli. Jejich osudy se dají v krátkosti jen těžko vylíčit.

Za všechny ty desítky a stovky hrdinů jmenujme alespoň rodáky, vlastence a zasloužilé občany Bystřice Marii Peterkovou, Karla Kiszu, Jana Konderlu, Jindřicha Eisnera, ale především Helenu Stéblovou, která již ve svém mladém věku prožila peklo na zemi. Byla vězněná v koncentračních táborech v Ravensbrücku, Dachau, GrossRosenu a Salzwedelu. O mravní síle válečných veteránů a vězňů hovoří to, že jim nešlo nikdy o pomstu, ale jen o to nezapomenout. Zájemci o osudy těchto lidí se mohou seznámit s jejich příběhy v Muzeu Těšínska i na stránkách internetu díky místnímu kronikáři Petru Majerovi, který absolvoval desítky rozhovorů s pamětníky a navíc je velkým znalcem vojenské historie.

Mezi nejpůsobivější patří série rozhovorů nazvaná Hrdinové mezi námi. Bystřice dnes patří mezi intenzivně se rozvíjející podhorské obce. Důkazem toho je i ocenění v soutěži vesnice roku 2008, kde obdržela ocenění za práci s mládeží a rozvoj přeshraniční spolupráce. Je zde vysoce moderní škola, nádherný sportovní areál s bazénem, halami na tenis, badminton, či squash a prodejnou sportovních potřeb. Nádherný dům pro seniory s pečovatelskou službou má kapacitu 60 bytů. Aktivně zde pracuje sbor dobrovolných hasičů, včelaři, myslivci, PZKO, zahrádkáři a rybáři. Mají zde Svět tělesně postižených, občanské sdružení Chewal provádí zdravotní terapie na koních, před dokončením je stavba moderního polyfunkčního domu s vysokým standardem vybavení. K letošnímu 1. červenci Bystřice měla 5 283 obyvatel. Obecní znak čerpá z historie a představuje půl těšínské orlice a polní rýdlo.

JAROMÍR KAHÁNEK