O založení se zasloužil olomoucký biskup a politik Bruno ze Schauenburgu podle jehož lokátora Fritze byla tehdy osada zřejmě pojmenována. Další verze hovoří, že název patrně vznikl od fryšování, což je povrchová těžba železné rudy. Jeli pravdivý letopočet 1255, kdy obec údajně vznikla, bylo to těsně před založením hukvaldského hradu. Nejstarší dochovaná zpráva o Fryčovicích je z roku 1267. O něco později, roku 1394, další z biskupů Mikuláš z Ryzmburka vydal nařízení, aby fryčovičtí sedláci vymýtili kolem vesnice les a zvětšili tak rozlohu orné půdy. Tím bylo také předurčena zemědělská charakteristika obce. Poloha v nížinaté oblasti byla sice vhodná pro pěstování plodin, ale také méně bezpečná vzhledem k zvýšenému pohybu a blízké cestě spojující Moravu se Slezskem.

Přehnalo se zde několik loupeživých band, roku 1428 táhl na hrad Hukvaldy Prokop Holý v čele husitů. Dánské vojsko vypálilo v roce 1626 Příbor a Brušperk. Lidé zde podléhali povinnosti roboty pro hukvaldské panství, což vyvolávalo četné rebelie. K té největší došlo v červnu roku 1775 svoláním všech nespokojených na místecké náměstí. Odvetou bylo vyslání 250 vojáků do jednotlivých vesnic, aby udělali pořádek. Sedláci se nezalekli a za dva dny se shromáždili s rodinami v oboře pod hradem. Po neúspěšném vyjednávání se rozešli, byli však pronásledování vojáky a několik uvězněno. Mezi největší rebely patřili ti z Fryčovic, Staříče, Palkovic a Sviadnova.Vyhrocená situace hrozící tvrdými represáliemi byla nakonec uklidněná vydáním nového robotního patentu. V roce 1567 udělil biskup Vilém Prusínovský právo vařit pivo 44 brušperským měšťanským domům, kteří měli právo výčepu i ve Fryčovicích a Staříčí, což znamenalo že tyto obce nesměly pod vysokou pokutou brát pivo odjinud, než z Brušperka.

Fryčovice byly v minulosti také místem těžby nerostů. Ve svahu pod kostelem a na svazích Sovince se těžil pikrit – hornina charakteristická obsahem feromagnezitových minerálů přesahující 90 procent, a to především olivínu. Pro vysoký bod tání je vhodný zejména pro výrobu křemičitého technického skla. Užívá se také ve slévárenství, v chemickém průmyslu a jako brusivo. Těžil se tady také detrit, což je písečný štěrk.

Ačkoliv obec ležela již v minulosti na důležitých cestách s Ostravou, Těšínem a Olomoucí (silnice přes Chlebovice byla budována až v letech 1783 až 1784), sloužila především povozům a kočárům.

Autobusová linka z Ostravy přes Brušperk na Hukvaldy, která v Rychalticích využívala přestup do Příbora a Frýdku, byla zřízena v roce 1922. Již v roce 1913 se uvažovalo o autobusovém spojení Místek – Brušperk, to však brušperské zastupitelství zamítlo. Koncem 19. století se také plánovalo železniční spojení z Ostravy přes Brušperk do Kozlovic. Stavbu měla uskutečnit firma Allois Hoffer und Luigi Doverio, ale vláda jí neudělila koncesi. Koncese byla sice udělena v roce 1907 Železničnímu družstvu v Moravské Ostravě, ale stavba dráhy Ostrava-Zábřeh – Krmelín – Brušperk – Fryčovice – Kozlovice se také nikdy neuskutečnila.

V roce 1850 byly Fryčovice zařazeny do politického okresu Místeckého, který postupně zahrnoval 24 obcí. V roce 1910 zde byl zřízen peněžní spolek Rolnická záložna a od roku 1935 zde bylo Mlékařské hospodářské družstvo.

Významnou památkou je kostel Panny Marie postavený v letech 1335 až 1345 (nejstarší v okrese Frýdek-Místek). Objekt byl několikrát upravován, dnes září novou fasádou a je výraznou dominantou obce. Současné Fryčovice jsou pěkně upravenou obcí s řadou vybavení pro volný čas. Je to především areál Sokola, Relax centrum je propojeno se školou, tělocvičnou, bazénem, saunou a squashem. Nový sál jev budově obecního úřadu. Kromě pouti jsou velmi přitažlivou akcí tradiční šibřinky, v poslední době se obnovila tradice dožínek. K významným složkám patří sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1895. Ve Fryčovicích mají klub seniorů, zahrádkářský svaz, aktivní jsou včelaři. Myslivecký svaz pečuje o oboru na Sovinci, Sokol poskytuje bohaté sportovní vyžití. Obec nemá v současné době obsazeno místo kronikáře. Zásluhou Jaromíra Kubláka mohou občané v obecním věstníku sledovat kapitoly z dějin obce, v současné době vyšlo již 13. pokračování.

JAROMÍR KAHÁNEK