Ačkoliv žila obě města v těsném sousedství, každé patřilo do jiné politické a hospodářské sféry. Počátky Frýdku jsou zahaleny tajemstvím. Na počátku byla trhová ves Jamnice na staré dálkové cestě z Čech a Moravy do Slezska. V roce 1305 je uvedena pod názvem Jannutha. Poslední zprávu o Jamnici přinášejí dvě listiny z roku 1327 upravující lenní vztah těšínského knížete k českému králi. Počátky města se kladou do let 1327 až 1339 za panování knížete Kazimíra a vlády Jana Lucemburského. Na samém počátku byl však hrad, který se podle polohy označoval jako Fredeck.

Název pochází z německého slova Fride (mír, ohrada, ochrana) a eck (roh, ohbí). Pojmenování tedy jako hradiště nad ohbím (řeky Ostravice). Před hradem (později zámkem) bylo vystavěno náměstí a městské jádro bylo obehnáno kamenným opevněním bez cimbuří. Vstup chránily dvě brány, Leskovecká (na Hluboké ulici) a Těšínská (Radniční ulice). Jejich zbytky přežily až do 80. let dvacátého století. Frýdecké panství náleželo k Těšínskému knížectví, ale již v první čtvrtině 15. století bylo zastavováno a od roku 1584 se stalo dědičným panstvím.

Rok 1797 znamenal opětné přičlenění k Těšínské komoře. Za vlády různých panovníků byla městu postupně udělována výsadní práva. Již roku 1423 udělil Bolek I. městu právo odúmrtní (volné dědictví do čtvrtého kolena), právo mílové a soudní. Český král Jiří z Poděbrad k tomu v roce 1463 přidal právo dvou výročních trhů. Ludvík Jagellonský zajistil v roce 1519 městu právo mýta a těšínský kníže Václav III. právo várečné (1656), které roku 1641 potvrdil i Jiří z Oppersdorfu. Jednu z dominantních budov frýdeckého náměstí, Wolfinský palác (dnes restaurace Erb) nechal v roce 1650 vystavět Samuel Wolf, první význačný příslušník rodu, který se po třicetileté válce usadil ve Frýdku. Samuel Wolf byl hejtmanem frýdeckého panství a zemřel roku 1662. Syn Jindřich působil jako primátor v Těšíně a jeho syn Jindřich Samuel Wolf, frýdecký farář, který nechal obnovit vyhořelý farní chrám (z první poloviny 14. století) a v něm vybudovat novou rodinou hrobku. Historicky významným a cenným je kostel sv. Jošta, který kdysi tvořil dominantu horního předměstí. Postaven byl údajně v roce 1612 za Jana Bruntálského a nový oltář byl posvěcen roku 1673. V 17. století vznikl kolem kostela morový hřbitov. Poté byl provozován jako hlavní hřbitov do roku 1894. V 30. letech 20. století se zde pohřbívalo naposled. Dnes je zde městský park.

Nejslavnějším chrámem je rozhodně dvouvěžová katedrála. Původně poutní kostel byl postaven v letech 1740 až 1752, svěcen 1759. Areál obklopují výklenkové kaple křížové cesty z let 1876 až 1877, mezi nimiž vyniká novorenesanční rotunda Srdce Páně z let 1880 až 1882. Původní kostel německé evangelické církve z roku 1910, dnes kostel sv. Petra a Pavla, byl využíván Českobratrskou církví evangelickou a Slezskou církví augspurského vyznání.

Svou dlouhou historii mají také zdejší nemocnice. První špitál pochází z doby správy Jana z Pernštejna a stával před Těšínskou horní bránou. V roce 1716 vznikl další na místě vyhořelé sladovny u kostela sv. Jana Křtitele zásluhou Pavlíny Anny Herzschlägerové a její sestry Rozálie. V roce 1856 zřídilo město v domě na Šerhovní dnes Hasičské ulici špitál se dvěma světnicemi. Nová budova vznikla na téže ulici v letech 1886 až 1887 a do staré budovy byla umístěná požární zbrojnice, která se stala sídlem požárního sboru založeného v roce1872. V roce 1969 zde bylo sídlo první profesionální požární jednotky – založené v roce 1969. Výstavba první podoby dnešní frýdecké nemocnice probíhala v letech 1932 až 1935 a její tehdejší náklady činily 6,5 milionu korun. Nezastupitelné byly hospody a restaurace. K těm nestarším patřil hotel Wurs na náměstí, hotel Janda, café Habsburk (nyní Radhošť), ale také lidové hospody, jakými byly donedávna Skluzavka, Na špici, Bykovňa, Lidovka atd. Tím nejslavnějším byl hostinec U křivého psa, postaven ve druhé polovině 18. století. První název byl U černého orla, později U mýta, pak Na Veselé, jmenovala se tak i tato část města. Prvním slavným návštěvníkem byl císař Josef II. v roce 1779. Památný den (8. února 1800) zde přijel generalisimus ruských vojsk, hrabě hymnický a říšský hrabě Alexandr Vasilijevič Suvorov, který přijel z italského tažení již těžce nemocný (zemřel 15. května 1800). Další legendární vojevůdce, maršál Kutuzov, zde nocoval 29. září 1805 při tažení do Rakouska.

Nezastupitelnou úlohu hrál i průmysl. Od 30. let 19. století to jsou především textilní továrny (Landsberger, bratři Neumannové), ale také železárny Karlova huť, plynárna, pilnikárna, knihtiskárna, likérka atd. Čas však rychle běží dál, není tomu tak dávno, co se zde jezdilo úzkou silnicí přes dvoje závory, není to dávno, co v místě sídliště Růžový pahorek stával statek a je to docela nedávno, co bylo zchátralé frýdecké náměstí sídlem vystěhovalců. Naštěstí se všechno změnilo k lepšímu.

JAROMÍR KAHÁNEK