Největší postavou byl na tomto poli Josef Mnohoslav Kadlčák (1856 až 1924), rytíř řádu císaře Františka Josefa I., zemský a říšský poslanec a spisovatel. Zasloužil se o stavbu frýdlantské sokolovny s divadelním jevištěm, byl zakladatelem několika kulturně-osvětových spolků a velice se zasloužil o rozvoj školství. Ty ve Frýdlantě spadají do roku 1665, kdy zde vznikla první farní škola. Sepsal i nejstarší dochovanou školní kroniku tzv. Paměti školy frýdlantské. Zapojil se také do hospodářského života a organizoval několik hospodářských a průmyslových výstav.
Tak trochu náhodou se dostal na stránky Dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška. Jako redaktor Selského obzoru byl ve sporu se slavným spisovatelem o pojmenování ptáka (spor mezi sojkou a ořešníkem). V osudech Dobrého vojáka Švejka za světové války jsou v kapitole 3 (Švejkovy příhody v Kyrályhydě) této úsměvné historce věnovány čtyři stránky. „Vrhl jsem se na ptáky žijící na svobodě a ještě dnes si pamatuji na svou aféru s redaktorem Selského obzoru, klerikálním poslancem Josefem M. Kadlčákem,“ pronáší Švejk a také dodává, že zmíněný Kadlčák pochází z Frýdlantu u Místku.
Sám Kadlčák se také zasloužil o změnu názvu na Frýdlant nad Ostravicí. Tato nesporná celebrita byla ve Frýdlantě také pohřbena a jeho jméno nese i ulice v centru města. V roce 1912 pořádá místní pobočka Podhorské jednoty Radhošť velkou výstavu výtvarného umění a v roce 1943 vzniká při závodě Ferrum slavný dechový orchestr, kterého se v roce 1959 ujímá známý profesionální hudebník, člen Janáčkovy filharmonie a Janáčkova komorního orchestru Boris Hajdušek. Ten komponoval na texty lidových básnířek A. Dřevjané a F. Pituchové, pořádal řadu koncertů od populárních po klasiku, nebo drobné miniatury, jakým byl například večer nazvaný Když hudba promlouvá.
Mezi nejslavnější frýdlantské rodáky patří bezesporu Ferdiš Duša, malíř, grafik a keramik, osoba nesmírného tvůrčího potenciálu k jehož skutečnému docenění dochází až v této době. V roce 1959 byl na okraji města otevřen jeho památník, ale na důstojném místě je jeho odkaz až nyní uložen v kulturním domě společně s expozicí uměleckého smaltu a litiny. Život tohoto velikána sugestivně popsal Karel Bogar ve své knize Muž s beraní hlavou. Další ze zdejších rodáků, Rudolf Vašek, byl jedinečný učitel zpěvu, jehož zásluhou nám vyrostli takoví umělci jakými byli Ivo Žídek, Přemysl Kočí, Čeněk Mlčák a jiní.
Odkazem na dnes slavného skladatele Leoše Janáčka je ve Frýdlantě pěvecký sbor nesoucí jeho jméno. Sbor byl založen v roce 1928 stejně jako Janáčkova síň v bývalém Lidovém domě, což je místo koncertů i slavnostních události. Nezastupitelné místo má tady pod Beskydami folklor a lidová hudba. Koncem padesátých let minulého století byl při ZK Ostroj založen národopisný soubor Ostravica a tradice lidového umění přetrvává dodnes v jedinečné podobě. Je to především zásluhou muzikantské rodiny Kotků. Jeden z jejich předků, Ignác Kotek, byl muzikant všeuměl a také velkou inspirací pro Leoše Janáčka, který ho v létě 1906 na Lubně navštívil.
Doyen dnešních Kotků je Štěpán Kotek, zakladatel velmi populární cimbálové muziky Kotci a dodnes zapálený hudebník a učitel mladé generace. Soubor mladých hudebníků Koťata je toho dokladem. Na rodinu Kotků nedávno vděčně vzpomínala mladá nadějná sólistka Curyšské opery Martina Janková. Těch opravdových celebrit v dějinách Frýdlantu je mnohem víc, jmenujme ještě alespoň obětavého lékaře Vladimíra Vašíčka, který se mnohdy brodil pěšky ve sněhu až do poslední chalupy pod horami a jehož odborné znalosti byly zárukou úspěchu.
František Krompolc zase vykonal obrovský kus práce jako knihkupec a pracovník na poli cestovního ruchu. Byl skvělým manažerem kultury, což dokázal jako vedoucí Jednotného kulturního střediska. V duchu lidové tradice stále tvoří Františka Pituchová, jejíž humorné básničky vždy zvednou náladu, a která stále sbírá odkazy předešlých generací. Místní literární klub se pod vedením Miloslava Olivy hlásí k odkazu Petra Bezruče.
Jestliže mluvíme o historií Frýdlantu, nesmíme zapomenout na hasiče, jejichž sbor byl založen již v roce 1887 a pár roků na to zažil tvrdou prověrku při zhoubném požáru tohoto městyse (město od roku 1948). Dnes tvoří perfektně vycvičenou jednotku s výbavou na profesionální úrovni. Víc jak 80 let historie mají za sebou místní včelaři, kteří stále neúnavně pracují i v těžkých podmínkách. Výstavy zahrádkářů jsou pastvou pro oči a o činnosti kynologů nepochybuje ten, kdo občas jezdí vlakem. K Frýdlantu dnes patří také Lubno a Nová Ves. To je však pro samostatnou kapitolu. Kroniku města vede Jiří Figura, který je fanda na historii a zanícený propagátor hry petanque.
JAROMÍR KAHÁNEK
