Toliko pověst, skutečnost je však taková, že v urbáři z roku 1636 se uvádí u vsi Raškovice: „že chalupníci s povolením vrchnosti vyklučili lesy, kde se může časem z toho víska učiniti.“ Tři roky poté byla vrchnostenským písařem založena gruntovní kniha nové vsi jménem Krásná. V té době vládl na Frýdeckém panství Jiří z Oppersdorfu, jehož rod podporoval horské salašnictví a taktéž udělil jejich majitelům zvláštní výsady. Pozdější císařský zákon z roku 1748 však nařizoval zákaz pastvy v lesích a posléze úpravu salaší ve prospěch zalesnění. Salaše byly rozesety i na svazích Lysé hory a jejím okolí. V případě Krásné se jednalo o Krasulův vrch Kyčera, za který dostal majitel výměnou místo na Nižním Slavíči. Toto místo však jeho potomci lstí panských úředníků v roce 1860 definitivně pozbyli. Stejně jako ostatní okolní obce byla Krásná spravována fojty jako zástupci vrchnosti s burmistry a staršími jako úřadem obcí. Tito byli volení občany.

Každoročně se konala velká hromada (čili „sud“), kde byl vyslán zámecký úředník. Vyřizovaly se tam gruntovní zápisy, sirotčí věci, domovské záležitosti a sousedské spory. O tom, že ve správě obce působili převážně čeští občané, svědčí jména burmistrů jako Velčovský, Koval, Novák, Šebesta, Koloničný, Mališ. V roce 1700 obdržela Krásná své pečetidlo se symbolem tří jehličnatých stromů (jedlí). Tyto jsou ve znaku obce dodnes a představují tři okolní hory – Lysou, Travný a Kyčeru. Lysá hora byla již za dávných dob zřejmě kultovním místem, ve starých listinách se vzpomíná jako Lissa Huera, a to již v roce 1261. Dokonce existuje pověst, že na vrcholu stávala kaplička na jejíž stavbu musely vynášet materiál svobodné matky z okolních obcí, nebo přistižení milenci.

Turistický ruch se zde začal rozvíjet koncem 19. století, kdy byla postavena útulna na památku výstupu arciknížete Albrechta. První organizovaný turisticky spolek, německý Beskiden Verein, zde postavil chatu v roce 1894. Zničující požáry chat ve 20. století jsou všeobecně známy. Do dnešní doby je stavba důstojného stánku pro turisty pouhou fikcí. Desítky jednání a posudky zatím nevedly ke konkrétním činům, zatím zde stojí pouze základní kámen. Mnohem lepším zázemím pro cestovní ruch se mohou pochlubit Visalaje, kde kromě původní dřevěné chaty vyrostl nový horský hotel, chata Visalajka i penzion Beskýdek. Od roku 1929, kdy zde přepravce Josef Fiala zřídil první autobusovou linku, se zde cestovní ruch několikanásobně zvětšil a dnes v souvislosti s lepším zpřístupněním Lysé hory patří tato oblast k nejpopulárnějším v Beskydech. Hlavně v posledním období se obec značně zmodernizovala. Pěknou tradicí na zašlou historii jsou dodnes čtyři dřevěné zvoničky, které jsou stále funkční.

Samotná obec je velmi rozlehlá, rozdělená na dvě hlavní střediska – Mohelnici a Dolní Krásnou. Mají zde dva hasičské sbory a dvě knihovny. Dějiny Krásné jsou nerozlučně spjaty ze slezským básníkem Petrem Bezručem. Věnoval tomuto místu báseň Mohelnice a v hospodě Na Zlatníku slyšel vyprávět pověst, která mu byla inspirací pro Maryčku Magdonovou. Když se vydáte ze Zlatníku přes Sihelský potok na Lysou horu, minete stoletou dřevěnku rodiny Zajícových, kde v roce 1980 natáčela ostravská televize seriál Bez ženské a bez tabáku s legendárním Josefem Krónerem v hlavní roli. Do kulturního dění obce se také nesmrtelně zapsal písmák, dopisovatel a básník píšící pod jménem Horský pastevec Hynek Muroň. Současnou kronikářkou obce je Dana Nálepová. Informace k tomuto článku poskytla starostka Pavla Bohačíková.

JAROMÍR KAHÁNEK