První dochovaná písemná zmínka pochází z listiny těšínského knížete Bolka z roku 1450, ve které odevzdává ve prospěch vlastní manželky Anny Frýdecko, Karvinsko a Místecko. Frýdecké panství patřilo do roku 1573 těšínskému knížectví, které je roku 1573 prodalo bratřím z Lohova, poté bylo na čas v rukou biskupa Stanislava Pavlovského, pak již následují známé šlechtické rody Bruntálských z Vrbna, Oppersdorfů, Pražmů a konečně Habsburků, které jako poslední reprezentoval arcivévoda Bedřich, přezdíván Petrem Bezručem jako markýz Gero. Název obce byl pravděpodobně pojmenován podle lískového porostu, který hustě lemoval potok Podšajarka, i když existují i hypotézy s názvem Holzmul, který se objevuje v písemných dokladech, ale dodnes se neví, které obci patřil.

Podle urbáře z roku 1580 tvořilo frýdecké panství 16 obcí, mezi nimi i Lískovec, který měl v té době 18 usedlostí – z toho dvě volné. Převážná část obyvatelstva pracovala na půdě a byla povinná vykonávat robotu. Výjimku tvořili volní sedláci, kteří se museli o jarmarcích dostavit se zbraní jako strážní služba do zámku. Jednou z jejich povinností bylo jezdit do Polska pro balvan soli, nebo také dál na Moravu pro víno. Robotní sedláci byli povinní pracovat na panských statcích, vše řádně obdělávat a sklízet. Dováželi také dřevo z pánských lesů a kámen pro potřeby zámku. Zahradníci vykonávali pěší robotu, což zahrnovalo také chytání ryb, ruční mlácení, plavení dříví, čistění příkopů. Chalupníci byli v podstatě nádeníci použití pro různé práce, jako například při opravách mostů u frýdeckého zámku. Nad vším pak dohlížel svobodný fojt, který odváděl vrchnosti daně, byl představitelem poddanské samosprávy a měl také nižší soudní pravomoc.

Na polích se pěstovaly převážně obilniny, dále proso, zelí, mrkev, později brambory. Důležitým pro obživu bylo také včelařství (brtníctví). Rozšířeno bylo rybníkářství. Podle urbáře z roku 1664 bylo na panství 32 rybníků, jeden z nich také v Lískovci. Úmorná práce doma i na panském vedla čas od času také k rebeliím. Byla zde určitá pravidla – povinnost roboty 3 dny v týdnu, ale za určitých okolnosti i celý týden. Právě toho vrchnost často zneužívala, což vyvolalo odpor v podobě selských povstání. To největší vypuklo v 60. letech 18. století a situaci musela řešit samotná císařovna Marie Terezie vysláním zvláštní komise, která měla řešit 8 žalob, které přišly z Frýdecka, mezi nimi i z Lískovce. Přítrž bezpráví učinil až generální urbář (1766) a později patent o zrušení nevolnictví v roce 1781.

Kostel byl v Lískovci postaven v letech 1790 až 1791 v místě bývalé dřevěné kaple a zasvěcen Šimonu a Judovi, dvěma Kristovým apoštolům, kteří zemřeli mučednickou smrtí. Jsou znázorněni v interiéru na obraze nazvaném Loučení Šimona a Judy od malíře Felixe Ivo Leichera. V areálu kostela se nachází také socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1746 a kamenný kříž z roku 1888. Významnou sakrální stavbou se pro obec stála také kaple sv. Kříže v Hájku s údajně léčivým pramenem. V roce 1844 byla v obci zřízena škola, nejprve se vyučovalo v soukromých domech a v roce 1860 byla postavena školní budova, která byla vlivem silného německého vlivu v roce 1914 prohlášená za německou. Český jazyk zde byl znovu zaveden po vzniku republiky v roce 1918.

Nová, účelně vybavená školní budova, byla postavena v roce 1931 a slouží obci dodnes. Název obce kolísal v minulosti mezi Leskovcem a Lískovcem. Teprve v roce 1924 byl výnosem ministerstva vnitra ustanoven název na Lískovec. Za německé okupace byla obec přičleněná k Frýdku. Tento stav trval do roku 1949. K opětovnému přičlenění, tentokrát již k Frýdku-Místku, došlo v roce 1975. Po druhé světové válce měla obec rekordních 2 893 obyvatel. Ke konci 20. století počet klesal vlivem stěhování mladých lidí do okresního města. V současné době je počet obyvatel 1 354.

Obec prožila časy dobré a zlé. K těm nejtemnějším patřily obě světové války s počtem 52 obětí, varovným mementem však zůstane poprava pěti dělníků poblíž lískoveckého nádraží dne 3. srpna 1943 jako msta okupantů za sabotážní akci, přitom však zemřeli nevinní. S dějinami obce je nerozlučně spjata i historie Karlovy huti založené v roce 183l k níž přibyla v roce 1856 také moderní válcovna. Později se závod dočkal věhlasu pod názvem Válcovny plechu FM, v současnosti patří společnosti ArcellorMittal. Obec Lískovec je součástí Frýdku-Místku, ale kroniku se zaujetím dál vede od roku 1996 Jiří Sobek.

JAROMÍR KAHÁNEK