První písemně doložená zpráva je uvedena v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu z roku 1267, kde se uvádí trhová ves Friedeberg. V roce 1389 byl znám pod názvem oppidum Fridberg a v roce 1402 se objevuje název Newenstetl, což nevylučuje domněnku, že mezi tím bylo město zničeno a postaveno nové. První české označení byl název Miestko, čili městečko z roku 1434. Městečko leželo na významné zemské cestě spojující Moravu s Těšínem a Krakovem a bylo významným střediskem obchodu a řemesel. Když byla v letech 1782 až 1787 vybudovaná císařem Josefem II. tzv. císařská silnice, začala kolem ní nová výstavba.

Obchodně strategická poloha však měla i své stinné stránky. V roce 1621 byl Místek vypleněn Uhry, 1626 Dány a o 20 let poté zde vtrhli Švédové. Za prusko-rakouské války došlo k ozbrojenému konfliktu, když místečtí společně s Valachy zaútočili na pruskou posádku. Odveta byla krutá, třídenní drancování, vypálení čtrnácti domů a 18 mrtvých občanů. V období let 1402 až 1584 bylo město spravováno z Frýdku. To poznamenalo náboženské smýšlení obyvatel. Vytvořila se silná nekatolická opozice, což bylo trnem v oku olomouckým biskupům, věci se pak pokusil radikálně řešit biskup Stanislav Pavlovský. Vydal nařízení, že do Velikonoc musí všichni jeho poddaní přijít ke zpovědi a přijímaní pod jedním způsobem a nesmějí navštěvovat konkurenční bratrský sbor. Kdo by neuposlechl, měl prodat svůj majetek a odstěhovat se. To se stalo v roce 1583, kdy došlo k přinucení evangelíků ke konverzi. Katolické vyznání na konec převládlo a v Místku se začalo se stavbou kostelů.

Tím prvním byl kostel sv. Jakuba Většího. Dnešní stavba pochází z konce 16. století (podle protokolu z roku 1582 se uvádí patricinium sv. Mikuláše). V roce 1644 byla přistavěna Mariánská kaple. Dominantní stavbou přímo u hlavní komunikace je kostel sv. Jana a Pavla. Pozdně barokní stavba z let 1763 až 1769 byla slavnostně posvěcena 12. září 1784 arcibiskupem Antonínem Theodorem z Coloreda. Jméno téhož církevního hodnostáře dostala v roce 1790 osada Koloredov, založena na místě zrušeného dvora. Kostel Všech svatých na nynější Beskydské ulici byl vystavěn ve dvou etapách v letech 1720 až 1730 jako díkůvzdání záchrany před morem, který město postihl v roce 1715. Nechali jej postavit manžele Rozálie a Rudolf Widamusovi. Významnou církevní stavbou je také Mariánský sloup na náměstí.

Již v 18. století dochází k rozvoji soukenictví a tkalcovství. V roce 1728 zde působilo 52 soukenických mistrů a roku 1732 14 tkalců. Byl zde však také cech ševcovský, řeznický, krejčovský, hrnčířský a kožešnický. Dvacáté století znamená další velký rozvoj, vzniká stavební družstvo, plynárna, pivovar, nemocnice, sirotčinec, kasárna, ale především modernizace tkalcoven, barvírna, bělidlo, výroba stuh atd. V polovině 19. století je to pak velký stavební rozvoj. Vznikají významné stavby jako Národní dům, místecká spořitelna a radnice, matiční gymnázium. Významnou složku té doby tvoří amatérské divadlo, které bylo poprvé hráno v roce 1864. Jeho tradice se zachovala dodnes díky obětavým a zaníceným ochotníkům, jakými byli a jsou Karel Dittler (spoluzakladatel divadla Petra Bezruče a později ředitel TV Ostrava), Oldřich Zezulák, Dana Ryšková, rodina Pastorova a Krulikovska, nebo loutkář Alois Holásek. Snad nejznámější činovník na tomto poli, Jan Krulikovský, byl v nedávno odměněn cenou magistrátu. Kulturní tradice Místku vychází především z působení básníka Petra Bezruče. Pod původním jménem Vladimír Vašek nastoupil na místeckou poštu 29. října 1891. Dočasné bydliště měl hned na několika místech a navštěvoval také tehdejší podniky – hotel Hrachowetz, hotel Blaton, či hostinec U Deutscherů.

Jméno Místku a Frýdku se objevuje hned v několika mistrových dílech. Městem hrdinného odporu se Místek stal začátkem okupace 14. března1939, kdy se vojenská posádka 8. pěšího pluku Slezského postavila jako jediná v republice na odpor okupantům.

Zcela nové dějiny města začínají v roce 1962 postupnou výstavbou sídlišť Riviéra, Anenská a dalších. Při demolicích padlo také mnoho z původního starého městského jádra. Zachovalo se však krásné náměstí (částečně i s podloubím), které dnes září novými fasádami. Dnešní Frýdek-Místek má necelých 60 tisíc obyvatel a sloučen byl úředně v roce 1955. Vedla k tomu dlouhá cesta a při návrzích na pojmenování padaly názvy roztodivné. Nakonec ale zvítězil zdravý rozum a lze si jen přát, aby někdejší rivalita byla navždy zapomenuta a sukovice zůstaly pouze v městském znaku. Současnou kronikářkou je pracovnice magistrátu Anna Nováková a jak sama podotkla, její práce vychází převážně z přítomnosti a budoucnosti města.

Dnešním dnem končí seriál o kronikách a kronikářích našeho regionu, se kterým jste se měli možnost po několik měsíců setkávat na stránkách vašeho Deníku.

JAROMÍR KAHÁNEK