Sluší se připomenout, že první železniční tunel zde byl vybudován již v roce 1870 v souvislosti s výstavbou bohumínsko-košické dráhy. Druhý byl dokončen na konci 1. světové války v roce 1917. Dějinné křižovatky se zde protínaly daleko před tím, než vznikla samotná obec, neboť zde vedly důležité cesty a stezky mezi Slezskem a Uhrami. Přesná hranice mezi těmito zeměmi nebyla vytýčená až do 18. století, proto zde docházelo k častým územním sporům a potyčkám. Hraniční střety vyvrcholily zvláště s příchodem Valachů, kteří zde pásli svá stáda, a kteří také přinesli nové formy hospodaření.

První zmínka o osídlení údajně pochází z roku 1582, ale to zde bylo pouze osm osadníků. Někdy v polovině 14. století zde stávalo malé strážisko, které bylo roku 1474 nahrazeno tvrzí. Mohutná pevnost, jejíž zbytky dnes spatřujeme, pochází z roku 1578. Početná posádka, která sídlila za jejími mohutnými zdmi a valy, musela často čelit vpádům cizích armád. Útočili zde Turci, Tataři, Švédové, Prušáci, ale také loupeživé bandy Kuruců, Hajduků, nebo povstalci vedeni Imrichem Tökölym. Celý komplex Šancí byl několikrát zdokonalován. K rozsáhlé přestavbě došlo ve 20. letech 18. století. Vzorem se tenkrát stálo dílo fortifikačního umění klasika bastionových pevností – francouzského maršála Sébestiena Prestre, markýze de Vaubana. V průběhu slezských válek mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem II. byly jablunkovské Šance pruským vojskem několikrát obsazeny, ale významnější úlohu již nesehrály. Naposledy se o Šance bojovalo v revolučním roce 1848.

První písemné zmínky o Mostech jsou z urbáře roku 1578, přesný vznik obce však není dosud znám a názory historiků se diametrálně liší. Název obce nejspíš vznikl od mostinek, což byly tyče, či drobné klády, které se pokládaly přes mokřady a bažiny kvůli snadnějšímu přechodu. Někdy kolem roku 1573 zde byla postavená kaple, další pak stojí poblíž Šancí a je zasvěcená sv. Petru a Pavlovi. Kostel sv. Hedviky, patronky Slezska, byl postaven v roce 1790. Významná byla pro obec návštěva císaře Josefa II roku 1766, který zde v červenci vykonal inspekční cestu. Na koni tehdy projel po trase přes Fojtský Gruň, Gírovou, Komorovský Gruň, na Javořinku a do Čadečky.

Velmi kriticky se tehdy vyjádřil o stavu zdejších lesů devastovaných nadměrným kácením. Hlavní obživou obyvatel bylo pastevectví, práce v lese a tkalcovství, které tvořilo společně s ovčí vlnou základ ošacení. Chudá políčka byla základem pro výživu. Teprve po dlouhé době nastaly s rozvojem průmyslu pro zdejší obyvatele lepší časy. Po vzniku Československa se začala využívat jedinečná poloha obce pro cestovní ruch a okolní turistické chaty se stály vyhledávaným cílem návštěvníků. Mosty jsou nejideálnějším místem pro přechod z Moravských do Slezských Beskyd a Kysúcké vrchoviny. Nebývalý rozvoj nastal v posledním desetiletí, kdy byla vybudována celá řada rekreačně-turistických zařízení. Populární je skiareál s veškerým zázemím, vozíková horská dráha, sjezd na laně Gorolszus, nebo koupaliště. Přímo v centru obce (v místě bývalého fojtství) je postavena nová dřevěnka, nazvaná Gorolské turistické informační centrum s množstvím propagačního materiálu a místem pro příležitostné výstavy lidového umění, či besedy.

Dnešní obec, jejíž počet obyvatel se přiblížil čtyřem tisícům, se skládá ze tří částí, které tvoří Dolní Mosty, Mosty centrum a Mosty Šance. Zbytky historických Šancí by měla zkrášlit rozhledna, jejíž podoba je vyprojektována a v budoucnu by měla poskytnout jedinečnou vyhlídku do širokého okolí jablunkovského průsmyku. Historie školství zde má dlouhou tradicí. V minulosti se tady vystřídalo celkem šest školních budov. První byla polská škola v jejíž budově byla zásluhou Matice osvěty lidové umístěná jednotřídka české školy. V roce 1923 byla uvedena do provozu nová školní budova, do které nastoupilo 203 žáků. Nynější základní škola tvoří společnou budovu pro české a polské děti, je vybavená 17. třídami, dvěmi odbornými pracovišti, dílnami, kabinety a tělocvičnou. Byla uvedená do provozu v říjnu 1962.

Jedinečné turistické trasy vedou přímo ze středu obce, odkud se můžete vydat na chatu Skalka, na Velký Polom a Bílý kříž. Opačným směrem pak na Studeničné, Gírovou, do Bukovce, nebo na jedinečnou Hrčavu. Nejstarším spolkem v obci je sbor dobrovolných hasičů, který oslavil 90 let své existence. Je umístěn v nově upravené zbrojnici a vybaven moderní požární technikou. Kronikáře obce dělá již 23 let bývalý učitel Ladislav Švejkovský.

JAROMÍR KAHÁNEK