Ve svém znaku má tři modré květy lnu. Právě činnost spojená s jeho zpracováním byla podnětem k pojmenování obce. Len pěstovaný pro vlákno se před dozráním opatrně vytrhával a pak se sušil v hrstích, jež se střechovitě stavěly proti sobě. Usušený se zbavoval paliček a postranních výhonků otloukáním. Len se nejprve močil, buď rosením na louce, nebo močením v močidle. Umočený se pak sušil na slunci v pazdernách při teplotě 35 stupňů. Následovalo ještě tření, potěrání a valchování. Jedna taková pazderna stála někde v prostoru nynější obce. Kolem pazderny vznikala postupně osada a někdy kolem roku 1573 zde vznikla obec.Bylo to někdy v období Valašské kolonizace a první osadníci zde přišli z Bruzovic a Panských Nových Dvorů.

Původní název obce Pazděrna se udržel až do roku 1924. Prvotní činnost obyvatel pěstování a zpracování lnu se postupně změnila na pěstování obilnin a brambor, dnes se zde na pronajatých pozemcích pěstuje i proslavené nošovické zelí. Obec bývalá rozseta na poměrně velkém prostoru a měla řadu místních pojmenování jako Obora, Vrbové, Olšové, Zahradňa, nebo Skotňa. Byla zde také tzv. Těšínská cesta spojující Frýdek s Domaslovicemi a Těšínem vybudovaná za Josefa II., po které chodily procesí do Mariánského kostela ve Frýdku. Dnes je to pouze polní cesta, ale název se dosud užívá a je dokonce zanesená v mapách.

V roce 1700 dostala tehdejší Pazděrna první obecní znak. Byla na něm postava žence s kosou na pravém rameni podpírající se v boku levou rukou. O sto let později to bylo pečetidlo s vyobrazením rakouské orlice a český nápis Obec Pazděrna. To bylo v dobách, kdy byl místní potok Pazderůvka ještě zaplaven raky, dnes ho místy zanáší ornice vlivem různých terénních úprav. Jako ostatní obce na Těšínsku byla i Pazderna vystavena častým nájezdům a místní obyvatelé podléhali tvrdým podmínkám panské roboty.

Škola i kostel byla v Bruzovicích, teprve v roce 1871 byla postavena zděná kaple sv.Jana Nepomuckého. Nová škola byla dokončena roku 1907 a vyučovalo se v ní do roku 1973. Dnes je v budově obecní úřad, vedle něho výletiště a tenisový kurt. Součástí Frýdeckého panství se obec stala v roce 1573, kdy ji těšínský kníže Václav prodal Matyáši a Jiřímu z Logova. Těžké období obec prožila ke konci druhé světové války. Jak vzpomíná bývalá kronikářka Anežka Křístková, byla obec obsazená ustupující německou armádou. Od 17. do 21.února byli ve škole, stejně jako v ostatních usedlostech, ubytování němečtí vojáci. Těsně před osvobozením, kdy docházelo k ozbrojeným potyčkám, byl ve škole lazaret. Svoboda přišla definitivně 3. května 1945. Jak dokládá kronika započatá v roce 1923, bylo v obci v průběhu krátkého období několik požárů, které způsobily značnou škodu. V poválečném období si obec prožila své peripetie s vyvlastňováním pozemků a zakládáním JZD, do roku 1990 byla součástí střediskové obce Dobrá.

Dnes je součástí euroregionu Beskydy a mikroregionu Žermanické a Těrlické přehrady. Hybnou silou zde je svaz dobrovolných hasičů a svaz žen – organizace, které organizují většinu kulturních a společenských akcí. Na obecním úřadu jsou dvě obecní kroniky. Ta první vedená od roku 1923, druhá mapuje období od roku 1989. Současnou kronikářkou je Jana Potiorová. Na závěr bych chtěl podotknout, že obec Pazderna byla také na Brněnsku, dnes je součást Vyškova, název Pazderna nesou rybníky v obcích Zdechovice a Černé Pečky, Pazderna je také turistická chata v Krkonoších.

JAROMÍR KAHÁNEK