V letech 1305 až 1315 jsou známa jména vesnic na Frýdecku: Bruzovice, Sedliště, Dobrazemnice (Dobrá), Warmuntovice (Vyšní Lhoty), Skalice, Barutov (Řepiště) a Jamnitka (též Janutka). V roce 1267 založil biskup Bruno na druhém břehu Ostravice městečko Friedberg neboli Místek. Jamnice byla předchůdkyní Frýdku, osada ze statusem „trhová ves“, založena patrně již v průběhu 12. století. Její jméno se často odvozuje od jamníků (horníků), kteří zde pro knížete kopali rudu. Jak už to v historii bývá, je tu i další varianta, že název pochází od slova jímat ve smyslu celní kontroly. K založení Frýdku došlo kolem roku 1327 a jeho jméno je poprvé uváděno roku 1339. Vzniklo tedy nové město a původní Jamnici se začalo říkat Staré Město.

Nejstarší gruntovní knihy pochází z let 1603 až 1739, kde se už také hovoří o fojtství a v roce 1664 se uvádí , že zde působí 15 sedláků robotných i s fojtem. Slezané, ke kterým Staré Město patřilo, se přidali většinou vlivem Luthera k evangelické víře, pouze panství Frýdecké vlivem sousední Moravy drží jeho majitelé ve víře katolické. Od roku 1699 se téměř na sto let stává vlastníkem panství rod Pražmů. František Vilém Pražma se choval ke svým poddaným oproti svým předchůdcům velmi tvrdě, což vyvolalo četné rebelie a podnítilo zbojnickou činnost. Vedle známého Ondráše byl mezi zbojníky také Jiří Vojtek ze Starého Města, a právě zde byly pro výstrahu rozvěšeny části Ondrášova těla.

V roce 1765 dal staroměstský fojt Josef Kocych postavit v místě dnešního kostela kapli sv. Josefa vybavenou bohoslužebnými předměty. Farníci pak usilovali o zvětšení kaple, chyběl však potřebný pozemek. Šípova kronika uvádí, že její zakladatel Kocych byl za svůj bohulibý čin pohřben v kryptě chrámu P. Marie ve Frýdku. V roce 1770 mělo Staré město 450 obyvatel převážně katolické víry. Na konci 17. století postihla obec velká povodeň. Vlivem protrhnutí břehů Ostravice, vytvořila se na staroměstských rolích nová louže, která tím rozdělila pěkné pozemky, jejíchž část zůstala na moravské straně. Další velká voda v roce 1880 strhla dva mosty, podemlela domky na Kamenci a strhla železniční trať. Naopak zničující požár v obci (založený žhářem) zničil v roce 1869 několik domů. V tomtéž roce byla rozhodnutím Těšínské komory postavena v prostoru skladu palivového dříví na pravém břehu Morávky Arcivévodská parní pila. Byla uvedena do provozu v roce 1871. Na pile pracovalo až 120 dělníků. Vozilo se zde převážně dřevo z oblasti Horní a Dolní Morávky, po zprovoznění železniční tratě z Frýdku do Bílé také ze starohamerské lesní správy.

V roce 1898 se v okolí konaly velké císařské manévry, ve Starém Městě byl 14 dnů ubytován celý štáb a stravovalo se zde 80 mužů. V tu dobu bylo vyčepováno 500 hektolitrů piva. V roce 1902 bylo započato se stavbou kostela sv. Josefa. Novorománskou stavbu provedl frýdecký stavitel Hanuš Pohl. Kostel má věž se zvony a malou sanktusníkovou věžičku nad presbytářem. Věžní hodiny jsou od firmy Rich.Liebing z Vídně. Nad oltářem je obraz od vídeňského malíře J. Heimezla. Před kostelem je mramorový kříž z roku 1881, který byl postaven nákladem manželů Žídkových.

První škola (jednotřídka) byla postavena v roce 1862, později se škola přestěhovala do upraveného selského statku. Nynější škola je z roku 1928. Před ní je pomník obětem obou válek a busta T. G. Masaryka od Otakara Španiela.

Nejstarším spolkem v obci je sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1893. V roce 1919 byl založen Sokol o rok později DTJ. Kdysi populární Staroměstský SK byl založen v roce 1933. V současnosti jsou v obci dvě travnatá fotbalová hřiště, tři tenisové kurty, hřiště na volejbal a tělocvična. TJ Sokol je majitelem lyžařského vleku Visalaje. Působí zde oddíl kopané, volejbalu, tenisu, lyžování, horolezectví a rekreačního sportu. Staré Město bylo po dlouhé roky součástí dvojměstí Frýdek-Místek, v roce 1990 se na základě petice občanů osamostatnilo. Místo kronikáře není v současnosti obsazeno. Obec si však svou historií připomene ve dnech 26. až 28. září výstavou historických fotografií v budově obecního úřadu.

JAROMÍR KAHÁNEK