Bydlel zde místní myslivec „Lismekerjäger“. Po druhé straně cesty vznikla za knížete Karla z Lotringenu z částí lesa Harasák, na katastru obce Staříč, ves zvaná Lotrinkovice.

Kníže z Lotringenu, vlastním jménem Karel III. Lotrinský byl vídeňský rodák, který se v roce 1695 stává ve svých 15 letech olomouckým biskupem. Úřad zastává do roku 1711, poté až do své smrti r. 1717 je biskupem trevírským. Právě po něm dostaly Lotrinkovice své jméno. Nedaleko zdejšího kostela Panny Marie Sněžné stojí kaplička, postavena na místě původně dřevěného kříže. Biskupovi se zde prý jednou splašil kůň a jezdec po pádu zůstal viset nohou ve třmenu.

Kůň se však náhle zastavil před dřevěným křížem a kníže byl zachráněn. Jako díkuvzdání za záchranu zde nechal postavit kapličku. Druhá verze hovoří o tom, že se zde zastavil a posvačil ze svou družinou císař Josef II. při své cestě z Hukvald do Místku. V Místku pak přespal v hostinci na náměstí, dnes známém jako „ U Císaře“. Obec vznikla kolem roku 1712 a k jejímu katastru byl přiřazen les „Roveň“. Zdejší občané nepodléhali povinnosti roboty, ale platili roční dávku 75 zlatých a 59 krejcarů. Lysůvky a Lotrinkovice tvořily jeden celek a po první světové válce byly sloučeny pod názvem Lysůvky.

Již zmíněný zdejší kostel byl postaven v roce 1798 na místě dřevěné kapličky. Jedná se o jednolodní stavbu, ke které byla v roce 1804 přistavěna věž. Původní dva zvony ulité v Olomouci v letech 1747 a 1772 byly za první světové války zabaveny pro vojenské účely a pravděpodobně roztaveny. V současnosti se ve věži nachází zvon s drobným reliéfem sv.Cyrila a Metoděje, který odlila v roce 1966 Laetitia Dytrychová. Kostel byl několikrát opravován, naposledy v letech 1992-94. V roce 1902 byla na pozemku v Lotrinkovicích postavena občany jednotřídní škola jako expozitura školy v Chlebovicích.

Obec Zelinkovice byla založena v období let 1784-86 na rozparcelovaném arcibiskupském pozemku. Stalo se tak v době, kdy byl správcem hukvaldského panství jistý Zelínka, po kterém dostala obec jméno Zelínkov. Usedlíci vlastnili 4 měřice půdy za kterou zaplatili 20 zlatých. Obec mívala také svého fojta. Jediným písemně doloženým je však pouze Jura Žaček, jehož podpis je na dlužním úpisu z roku 1791.

Místní obyvatelé provozovali vedle zemědělství také tkalcovství, které zaniklo po vzniku textilek v Místku, které umožňovaly pracovní příležitosti, stejně jako Karlova huť v Lískovci a ostravské šachty a železárny. V letech 1928-29 byl v obci zaveden elektrický proud, smělo se však svítít jen jednou žárovkou v domě. Na již zmíněné škole z roku 1902 byl prvním učitelem Hynek Šmolda ze Staříče, který založil první obecní kroniku a Čtenářskou besedu. Ta vedla veřejnou knihovnu a ochotnické divadlo.

V první světové válce padlo 11 místních obyvatel. V roce 1921, kdy měla obec 315 obyvatel, byla založena tělovýchovná jednota Sokol, jejíž činnost byla za okupace zakázána a obnovena v roce 1945. Obec byla osvobozena 4.5. 1945 za cenu jednoho lidského života – sedmnáctileté dívenky, kterou zabila odražená kulka. V roce 1952 došlo ke spojení Lysůvek a Zelinkovic v jednu obec Zelinkovice, která je od roku 1975 součástí města Frýdku-Místku. Zelinkovice mají také svého význačného rodáka, je jím Jaroslav Slavický, který vyrůstal pod vlivem skladatele Leoše Janáčka a stal se profesorem hudby na Karlově univerzitě.

Byl také členem kulturního sdružení „Bezručův kraj“. Místní kroniku zapisuje od roku 1990 paní Ludmila Zabloudilová.

JAROMÍR KAHÁNEK