VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kroniky a kronikáři našeho regionu - Sviadnov

Sviadnov - Vznik obce se klade přibližně do roku 1240, to je doba vlády Václava I. Archeologické nálezy na blízkém kopci Štand však odhalily osídlení mnohém starší. Jsou zde zbytky středověkého opevnění, našly se fragmenty pravěkých nádob zvolutovým zdobením, což odpovídá neolitu, neboli mladší době kamenné.

23.1.2009
SDÍLEJ:

Kostel v Sviadnově.Foto: Jaromír Kahánek

První písemná zmínka o obci je datována rokem 1267. O deset let později (tj. roku 1277) udělil olomoucký biskup Bruno ze Schaunburgu lénem část obce svému maršálkovi Dětřichu Stangemu. Rod Stangů postupně ovládl celou obec. Sviadnov byl součástí Místeckého léna skládajícího se z Místku, Kunčiček u Bašky, Sviadnova (snad i Zábřehu u Ostravy). Někdy ze 14. století existuje zmínka o Malém Sviadnovu, na jehož místě vznikla Žabeň. Od roku 1420 patřila obec pod správu Těšínských knížat. Tato doba za vlády Přemysla J. Nošáka byla klidným obdobím a rodu Piastovců se dařilo rozmnožovat rodinný majetek.

V roce 1581 přešlo území obce zpět do držení olomouckých biskupů. Přesně řečeno biskup Stanislav II. Pavlovský koupil Místecko a Frýdecko, jehož majitelem byl Jiří z Lohova. Z té doby se také poprvé setkáváme se jmény držitelů usedlostí. Objevují se jména jako Slovák, Choleva, Vašek, Bezruč, Doroťan atd. O několik roků později se Sviadnovští zapojili do povstání poddaných (1598 až 1599 a 1695). V té souvislosti je nutné připomenout i pozdější rebelie vedené Ondrášem z Janovic, neboť ten byl právě tady (na bývalém Horákově fojtství) v roce 1715 zabit při tancovačce svým bratrancem Jurášem.

Původně malá obec se začala rozrůstat po vzniku Karlovy hutě v Lískovci a textilek v Místku. Pracovních příležitosti se dostalo také v ostravských dolech a hutích. Obci tehdy vedla důležitá silnice do Beskyd, na Slovensko a do Polska. Legandami se tenkrát stály místní hostince Pod Šimlem, Obecní dům nebo Na Husinci, pravidelné zastávky formanů vozících uhlí, či dřevo. Tato frekventovaná cesta ustoupila dnes rychlostní komunikaci pod Štandlem. Obec několikrát změnila svůj statut. V roce 1943 byla přičleněná k Frýdku, o dva roky později znovu obnovená dekretem prezidenta republiky a roku 1975 připojena k Frýdku-Místku. Definitivní osamostatnění nastalo v roce 1992. Obecní znak získal Sviadnov v roce 1996. Na jeho vyobrazení je modro-červeně dělený štít v horní částí stříbrná kvádrová věž s cimbuřím – symbol středověkého hrádku na Štandlu. Dvě zlaté Svatojakubské škeble jsou symbolem poutní cesty do Santiaga de Compostela a tří stříbrné hroty jsou ze znaku olomouckých arcibiskupů, pod které za hukvaldského panství obec patřila. Zdejší opravený kostel sv. Jana Nepomuckého je z roku 1887. Dnes patří Sviadnov mezi moderní obce, která za dobu své krátké samostatnosti vykonala spoustu práce: zavedla plynofikaci, zavedla místní televizní vysílání, rozšířila školu, působivě rekonstruovala budovu obecního úřadu, postavila dům s pečovatelskou službou. Oblast pod Štandlem se mění v rekreační zónu, populární jsou místní jezdecké oddíly. Místo kronikáře není v současnosti obsazeno.

JAROMÍR KAHÁNEK

23.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Frýdek-Místek vs. Ústí nad Labem. Ilustrační foto.

Valcíři konečně slaví vítězství na půdě soupeře

Nina Štěpánová, Frýdek-Místek, nar. 14.11., 47 cm, 3,25 kg, Nemocnice ve Frýdku-Místku.
12

Právě jsme se narodili, podívejte se na fotogalerii miminek

Koncert chlapeckého sboru Boni Pueri měl úspěch

Bazilika Minor ve Frýdku byla ve středu dějištěm benefičního koncertu chlapeckého sboru Boni Pueri. Zcela zaplněný svatostánek si vystoupení užil.

Školy chtějí prohloubit spolupráci s firmami

Firmy v regionu se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Aby se situace zlepšovala, spolupracují také se školami. 

Třinec uvidí šlágr podzimu

V sobotu uvidí diváci v Třinci pravé vyvrcholení podzimní části Fotbalové národní ligy. Na programu je totiž souboj o půlmistra soutěže, neboť hraje první s druhým.

Gymnázium otevřelo zděděnou knihovnu

Nestává se příliš často, aby se otevíraly nové knihovny. Přesto se tak ve Frýdku-Místku stalo. Gymnázium a Střední a odborná škola v Cihelní ulici totiž převzalo dědictví po bývalém profesorovi, učiteli Gymnázia Petra Bezruče v Místku, známém literátovi a bývalém starostovi Frýdlantu nad Ostravicí Miloslavu Olivovi v podobě více než sedmi tisíc knih.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT