Frýdecké panství bylo tehdy rozšířeno právě o Malenovice, Morávku, Krásnou a Staré Hamry, tedy horské obce. Právě v horských oblastech žilo tenkrát téměř 63 procent všech osadníků, kteří se živili převážně pastevectvím. Až do roku 1885 byly po Lysé hoře roztroušeny salaše. Další frýdecký pán Jiří z Oppersdorfu nechal těsně po roce 1636 postavit na Prášivé a Borové misijní stanice v podobě kaplí. Chtěl tak jako horlivý katolík zabránit tajným pobožnostem po lesích. Ve Frýdlantské kronice se doslova píše…“aby tito chudí lidé z hor byli poučeni v křesťanství a tím byli vytrženi z bahna nemravnosti, byla v horách zřízena misijní stanice na Borové a kněží stavu světského i řádového tam byli vysláni. V roce 1640 tento šlechtic nechal postavit známý dřevěný kostelík na Prašivé. Jeho syn František Eusebius pak nadále šel ve šlépějích svého otce a tak nechal postavit roku 1673 dřevěný kostel na Borové, zasvěcený Sv. Ignáci z Lyoly, zakladateli řádu Jezujitů. Sv. Ignác vlastním jménem Imigo Lopéz pocházel ze španělského Baskitska, narozen na hradě Lyola. K přestavbě kostela na zděnou stavbu došlo v l. polovině 18 století.

Stavba zděné věže se uskutečnila v roce 1890, tím dostala stavba dnešní podobu. Samostatná duchovní správa zde byla ustanovena v roce 1785 a to i pro obce Nová Ves a Staré Hamry. Tyto obce původně náležely k farnosti Dobrá. Okolí Malenovic a Lysé hory je spojeno s činností legendárního zbojníka Ondráše z Janovic. V Malenovicích se údajně narodil jeho bratranec a pozdější vrah Juráš. Trvalou památkou jsou takzvané Ondrášovy díry v podobě puklinových jeskyní stejně jako Ondrášova skála, kde byl podle pověsti zvolen vůdcem zbojníků. Do pověsti se dostala i blízká hora Tanečnice, kde prý za slunovratu tančily čarodějnice. V 18. století, kdy bylo ve Slezsko-Ostravském panství objeveno černé uhlí, nastává také rozvoj těžby železné rudy. Z hloubením šachtic pro její těžbu se začalo v Krásné, Janovicích, ve Skalici, Vyšních Lhotách i v Dobré. Největší rozmach těžby v Malenovicích byl v letech 1799-1894.

Na dobývání byli pozváni horníci až z Čech. Jejich počet byl příbližně 50 a ve štolách se svítilo lojovými svíčkami. Ruda byla pak na velkých vozech dovážena na zpracování do hutí v Bašce. Při této příležitosti nutno připomenout vznik známé hospody U Veličků v Hutích v roce 1825. Prvními hosty zde byli právě horníci, kteří zde těžili surovinu pro výrobu skla a později železnou rudu. Od té doby funguje hospoda do dnešních dnů. Stala se doslova kultovním místem pro turisty směřující na Lysou horu.

O početné návštěvníky se dnes stará také hotel Rajská bouda, dřevěnka U Zbuja, nebo restaurace pod Borovou. Ti náročnější mohou navštívít hotel Petr Bezruč. Dnešní Malenovice jsou rekreační obec s moderní výstavbou, čilým turistickým ruchem a jedinečnými přírodními krásami. Snad každému učarují kaskády na říčce Satině, či staré chalupy pod Lysou. Při cestě do hor nesmíme opomenout mohylu Ivančena, přípomínající památku skautů umučených v 2.světové válce. Obec obklopená Lysou horou, Ivančenou, Staškovem, Tanečnicí, Velkou a Malou Hradovou s dominantou kostela na kopci Borová je dnes velkým hitem cestovního ruchu. Prvním kronikářem obce byl od roku 1923 nadučitel František Novák. V současné době není kronikář ustanoven, ale kronika je doplňována na obecním úřadě. Její úvodní část je k dispozici na webových stránkách.

JAROMÍR KAHÁNEK