Za rok vzniku se uvádí letopočet 1305, ale osídlení této oblasti spadá až do pravěku. Dokazují to archeologické nálezy na návrší U Lipek, kde byly nalezeny keramické úlomky přibližně 4 000 let staré. Svůj název obec dostala zřejmě po prvním majiteli Vincenci z Tošanovic, který zde sídlil již v roce 1316. Obec bývala uváděna jako Tošonovice, nebo Tošinovice. V listině desátků vratislavskému biskupství z let 1302 až 1315 je zapsána jako Tessinowitz. Svůj původ z Tošanovic odvozuje starý a významný rod Tluků. Stanislav Tluk je uváděn v letech 1445 až 1449 i jako těšínský purkmistr.

Další majitel zdejšího panství, Jan Tluk, byl zároveň nájemce Vojkovic. V letech 1540 až 1575 zde vládl Zigmund Tluk z Tošanovic a po něm jeho synové. Rod se rozrůstal, proto byla obec asi v roce 1602 rozdělena na Horní a Dolní Tošanovice, aby se mohl lépe rozdělit majetek. Ještě v roce 1662 byla majitelkou Horních Tošanovic Anna Tluková rozená Vlčková z Dobrozemice (Dobrá u Frýdku). O pár roků později však panství prodala Kateřině Karvinské.

Karvinští z Karviné pocházeli z polského rodu Kietličů a rodový název odvodili od svého sídla v Karviné. Po nich se zde vystřídali Žírovští ze Žírové, Marklovští z Žebrače. Dcera Jiřího Františka Marklovského Maxmiliána prodala panství Františku Harasovskému. Rod Harasovských z Harasova vládl v Horních Tošanovicích přibližně 150 let. Kromě toho nabyl Horní a Dolní Domaslavice, Stanislavice, Velké Kunčice a Rudní v dnešním Polsku Jiří Harasovský koupil v roce1628 lenní majetek v Kateřinicích a Trnávce na Novojičínsku a společně se svým synem Maxem jsou zaznamenáni jako správcové na hradě Hukvaldy.

Harasové založili v Horních Tošanovicích velkostatek k němuž patřily i Dolní Soběšovice a část Polenin. Vlastnili celkem dva folvarky, mlýn, dvě pálenice, pivovar a lomy na vápenec a žlutý slín. Rozlehlý folvark, který stával na křížení dvou silnic směr Těšín a Třinec, byl nahrazen v roce 1804 barokně klasicistním zámkem, který nechal postavit Emanuel Harasovský. Jeho syn Moric však byl z důvodu krize nucen tento objekt prodat v roce 1898 manželům Sádovským. Moric Harasovský zemřel opuštěn v jedné ze zdejších chalup v roce 1908 a je z dalšími členy rodiny pochován v hrobce na starém hřbitově v Horních Domaslavicích. V roce 1928 se vlastníkem zámku stál František Heger, jehož syn Antonín vlastní objekt dodnes. V současné době je v pronájmu firmy TOZOS.

O rozvoj řemesel v obci se zasloužili Rudolf Moráň a Jan Sikora. Již v roce1890 zde zřídil Matěj Kostelecký keramickou dílnu. Když ji v roce 1895 převzal Rudolf Moráň, povznesl její provoz na malý závod na výrobu kameninového nádobí. Bylo zde zaměstnáno asi deset hrnčířů a červenohnědá hlína pocházela z Horních Domaslavic. Šedobílá hlína byla dovážená z Čech po železnici na nádraží v Hnojníku. Zastávka Horní Tošanovice byla zřízená až v šedesátých letech minulého století. Sláva nejstarší hrnčírny ve Slezsku už je dnes minulostí. Budova ještě stojí, ale v dezolátním stavu. S ukázkou unikátních výrobků se možno setkat v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku. Řeznictví a jatka zde založil Jan Sikora původem z Vendryně. Symboly těchto dvou řemesel se odrážejí také v obecním znaku. V roce 1908 byla v Horních Tošanovicích založena polská škola. Docházely do ní děti i z okolních obcí. Zanikla v roce 1923. Záměr postavit novou českou školu nevyšel, a tak dnes se chodí do sousední školy v Dolních Domaslavicích, zatímco školka funguje v Horních Tošanovicích.

Kuriozitou obce je bezesporu zvonička. V roce 1905 zakoupil Josef Krzystek od sedláka Cimaly hospodářství na jehož katastru se zvonička nachází. Rodinná tradice zvonění se zachovává podnes a dokonce se zachovala i evidence zvonění od roku 1898. Zvon denně ohlašuje klekání v 19 hodin a také úmrtí obyvatel. O pokračování této pěkné tradice pečují rodiny Krenželoků a Křístků.

A jak žijí Horní Tošanovice dnes? Především si navzájem pomáhají a na všech zdejších akcích se podílejí společně. Zatímco pojmy jako zdarma a dobrovolně se dnes už skoro vytrácejí, zde naopak mají rozhodující vliv. Jak mě informoval starosta Petr Martiňák, činnost v obci je opravdu

pestrá. Tradiční Poleninské ohně (dnešní část obce) s pestrým programem vycházejí z prastarých tradic. Druhý týden v září se budou počtvrté konat dožínky. Fotbalový turnaj starých pánů se koná za účastí družstev z Polska, Maďarska a Slovenska, letos snad přibude i Korea. Tradičně velkou

návštěvu slibuje obecní ples, stejně jako vánoční výstavy, nebo country festival. Rádi zde jezdí hosté z družebních obcí v zahraničí. Obecní kroniku pečlivě vede Zdeňka Baronová.

JAROMÍR KAHÁNEK