Poslední data pohybu medvědice jsou z lesů v okolí obce Dlhé Pole na Slovensku. Sledovací zařízení už zoologové v terénu dohledali.
„Chování zvířat a techniky je nevyzpytatelné, což se potvrdilo i v tomto případě. Dvojitý mechanismus umožňující odepnutí telemetrického obojku byl instalován kvůli bezpečnosti zvířete. Medvědice musela tuto část zařízení systematicky ničit, až se obojek odepnul. Není vyloučeno, že k významnému poškození mohlo dojít i během medvědí říje nebo v souboji. Sledování bylo naplánované na dva roky, bohužel však máme k dispozici data jenom z pěti měsíců,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
Podle něj však navzdory krátkému času vědci a ochranáři získali hodnotné údaje, které jsou využitelné pro aplikaci opatření a řešení konfliktu lidí a velkých šelem tam, kam se po dlouhé době postupně vracejí. „Tato mladá medvědice je výjimečná z několika hledisek. Přináší nejen nové poznatky o prostorové aktivitě medvědů v Karpatech, ale také poukazuje na nedostatky, které v soužití s velkými šelmami potřebujeme nutně řešit,“ dodal.
ŠELMA SE PÍDILA NA MALINÁCH A OSTRUŽINÁCH
Vědci data z obojku v letních měsících v terénu zpětně ověřovali. Díky tomu ví, že převážnou část tohoto období trávila Ema vyhledáváním rostlinné potravy, kterou představovaly dozrávající maliny a ostružiny v zarůstajících plochách po dřívějších těžbách dřeva.
„Medvědice během posledních tří měsíců sledování způsobila dvě škody na nezabezpečených včelích úlech na slovenské i moravské straně pohoří. Po ztrátě signálu z obojku jsme vyrazili do terénu a ověřovali poslední místa jejího pohybu. Díky spolupráci se zaměstnanci Správy CHKO Beskydy se nám však pomocí speciálního přijímače podařilo za několik dní obojek v terénu dohledat. V intenzivním monitoringu Emy, ale i dalších medvědů budeme i nadále pokračovat. Uvítáme, když nás o výskytu medvědů, ale i dalších velkých šelem bude informovat také veřejnost. Pozorování je možné zasílat na stopy@selmy.cz nebo na beskydy@nature.cz,“ podotkl Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.
Už třetí den po odchytu medvědice opustila oblast Lysé hory, když přeplavala vodní nádrž Šance a přes Smrk po pár dnech zamířila mimo CHKO Beskydy do masivu Ondřejníku, odkud pokračovala až k Hukvaldům do Palkovických hůrek. Po osmi dnech se přes Ondřejník vrátila do Beskyd, záhy přešla na Vsetínsko. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce. Pohybovala se převážně na slovenské straně Javorníků.
ZTRÁTY OBOJKŮ BÝVAJÍ U MEDVĚDŮ ČASTÉ
"Medvědi jsou chytré a obratné šelmy. Případy ztrát telemetrických obojků jsou velmi časté při monitoringu medvědů. Je těžké předvídat a předem ovlivnit tyto situace”, poznamenal Tomasz Zwijacz-Kozica, expert na telemetrii medvědů z polského Tatranského národního parku, který zapůjčil obojek pro medvědici Emu.
Pohyb medvědice Ema v Beskydech od 9.4.2019 do 22.4.2019.Autor: Hnutí DUHA Olomouc
Podle zoologů je každý jedinec unikátní a medvědice Ema je toho důkazem.
„Díky jejímu telemetrickému sledování jsme se mohli přesvědčit, že zprvu málo plachá medvědice změnila vzorce chování a lidem se začala postupně spíše vyhýbat. Zjištěné poznatky využijeme v připravovaném plánu péče o medvěda hnědého, který by měl přinést návrhy řešení různých situací při soužití s těmito kriticky ohroženými šelmami. Správa CHKO Beskydy už nyní komunikuje s chovateli hospodářských zvířat i včel, jak si lépe zabezpečovat svá chovatelská zařízení a kde získat finanční podporu. Jak nám ukázala nejen medvědice Ema, ale i další medvědi, kteří se v poslední době na našem území pohybují, šelmy způsobují škody většinou na nedostatečně zabezpečených zvířatech a včelstvech, navíc poměrně často uprostřed rozsáhlých lesních komplexů,“ řekl Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.
