Ekologové poprvé zaznamenali rysa na fotopasti jako půlroční mládě. V prosinci 2017 se přemístil do oblasti Javorníků, kde žije dosud. Pohybuje se především na slovenské straně hor. Výzkumníci nazývají rysa Rufus, tedy podle jména, které mu předloni dala veřejnost v hlasování.

„Právě nezpochybnitelná data z telemetrie rysů mohou významně pomoci k tomu, aby se jedny z posledních průchozích míst podařilo uchránit před zástavbou a sloužily tak nadále k migraci velkých šelem a dalších zvířat," uvedl Michal Bojda, koordinátor beskydského monitoringu velkých šelem z Hnutí Duha.

Pro zachování populace šelem na česko-slovensko-polském pomezí je podle ekologů potřeba udržet průchodnost pro velké savce v Jablunkovské brázdě a také v údolí řeky Kysuce, kde zůstávají poslední tři funkční koridory, které mohou velcí savci využít. Průchodnost těchto míst se podařila potvrdit v předchozích letech pomocí fotopastí, kdy byly zachycení tři rysové, kteří přešli údolím z Kysucké vrchoviny do Javorníků. Nová studie ukázala, že příbuzenské křížení v Beskydech a Javorníkách může ohrozit životaschopnost malé rysí populace.

„Z hlediska vhodnosti na telemetrické sledování jde o velmi perspektivního jedince. Můžeme jen doufat, že v průběhu roku, po kterém mu bude satelitní obojek dálkově odpojen, bude přežívat v dobré kondici a poukáže na významná místa z hlediska ochrany druhu v regionu,“ podotkl Marián Slamka ze slovenského Národního lesnického centra.

Telemetrický obojek možná dostane i jeden z beskydských medvědů. Státní ochrana přírody bude medvěda – pokud se odchyt do nainstalovaných klecí podaří – sledovat. Využití klecí a speciálního obojku umožnila spolupráce s experty z Mendelovy univerzity v Brně a z Hnutí Duha, kteří zprostředkovali dohodu s polským národním parkem.