Tehdy bratři Stangovi skládají v Brušperku manskou přísahu do rukou olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce. K obcím, které jsou v listině jmenovány, patří i Cunczendorf. Ves patřila ve své nejstarší minulosti k statkům Místecko-Frýdlantským a v letech 1402 až 1584 náležela frýdecko-místeckému panství. Od 15. srpna 1584 do roku 1850 byla místecká část, tedy i Malé Kunčice spravována biskupskými úředníky z Hukvald. Proti nesnesitelnému útisku, který byl na poddané vyvíjen, byla 13. srpna 1695 zaslána stížnost císaři Leopoldovi do Vídně.

Mezi rebelujícími byli i poddaní Malých Kunčic a Hodoňovic. Impulsem k shromáždění 1 500 poddaných u Vaňova kamene poblíž Kopřivnice, bylo zpupné jednání Maxmiliána Harasovského z Harachova, vrchního hejtmana hukvaldského panství. Stávka rebelů se odehrála se 16. července 1695 a její účastníci byli rozehnáni. Část poddaných byla zraněna, někteří zemřeli a ostatní skončili ve vězení hukvaldského hradu. Ke splnění větší části oprávněných požadavků však nedošlo.

Některé z obecních budov mají bohatou historii. Ve středu obce existovalo až do roku 1873 kunčické fojtství, v současnosti je to renovovaný dům č. p. 18. Posledním kunčickým fojtem v letech 1826–1873 se stal frýdlantský Jiří Pavel Pittl. Stávala zde i fojtská hospoda, mlýn a stará zvonice. Na místě hospody je nyní restaurace U Kubalů a místo Fojtského mlýna je od roku 1933 mlynářství, patřící rodině Bayerů. Zvonice byla počátkem dvacátého století zbourána.

Vzácné návštěvy

Za připomenutí stojí i kulturní návštěvnost mnoha předních umělců pražského Národního divadla, kteří na prknech fojtské hospody vystupovali. Pamětníci jistě nemohou zapomenout na Eduarda Hakena, Marii Grázlovou, Václava Zítka, Lubomíra Havláka, Miladu Šubrtovou, Jiřinu Petrovickou a mnoho dalších. V pořadech pro děti to pak byla Štěpánka Haničincová, strýček Jedlička, Michal Nesvadba, Jan Přeučil a se svou oblíbenou loutkou Pepíčkem, Josef Péhr a Jan Pixa. Besedoval zde i známý mořeplavec Konkolski. Na Jiřinkovém bále v roce 1984 pořádaném Lašským smíšeným pěveckým sborem byli čestnými hosty Emil a Dana Zátopkovi. Dnes již v sále jeviště není, ale schází se zde mladí a talentovaní zápasníci, které trénuje olympijský vítěz a legenda zápasnického sportu Vítězslav Mácha.

Nemají kapli

V Kunčičkách u Bašky nestojí kostel ani kaple, na rozdíl od Bašky a Hodoňovic. Z připravované stavby kaple zůstal jen základní kámen, a to z období před druhou světovou válkou, kdy část občanů usilovala o její vznik. Kaple měla být zasvěcena sv. Cyrilu a Metoději. Jedním z iniciátorů stavby se stal v padesátých letech i místecký kněz P. Z. Škrabal, který byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k mnohaletému vězení. O uskutečnění stavby usilovalo i Sdružení kunčických občanů, založeno v roce 1939. Členem výboru sdružení byl i mlynář Josef Bayer. Proč nedošlo k realizaci, vysvětlil Bayerův syn, jeden ze současných majitelů mlýna.

„Kaple měla stát před hřbitovem v Kunčičkách u Bašky. Mohu potvrdit ze vzpomínek mého otce, že i po skončení II. světové války bylo značné úsilí občanů stavbu kaple uskutečnit.

Svědčí o tom také dochovaný základní kámen, který byl za početné účasti občanů slavnostně položen na jaře roku 1949. Marně byste jej však hledali v místech plánované stavby. Je u kříže před naším mlýnem, na pozemku patřícím místecké římskokatolické farnosti. Bohužel, ke stavbě již nedošlo. V roce 1950 byl i spolek, stejně jako celá řada jiných, násilně zlikvidován, ale to je už jiná kapitola,“ vzpomínal Josef Bayer.

Sport

Událost, která jistě stojí za připomenutí, je sportovní. Před 70. lety založili fotbaloví nadšenci 15. června 1938 oddíl Sportovní sdružení Kunčičky-Baška-Hodoňovice. Schůze se konala v hostinci Viktora Kubaly, jednoho z příznivců a mecenášů kunčičské kopané. Mezi jmény těch, kteří mají zásluhu na tom, že došlo k založení klubu je nutno zmínit holiče Ludvíka Krusa a jeho bratra Karla, dále Ferdinanda Biolka, prvního předsedu klubu, Viktora Rejdu, ale také učitele Ludvíka Vlčka, který působil na kunčičské škole. V době, kdy již vyučoval na frýdeckých školách, byl v padesátých letech v politickém procesu odsouzen k mnohaletému vězení. K fotbalovým hráčům a nadšencům se přidal i Emil Štivar, který byl pro veřejnost našeho kraje znám později jako humorista a vyprávěč „Strýk Lipiňok“.

Zajímavosti

Své otazníky skrývá i kunčičský hřbitov. Mezi ně patří určitě jméno sovětského rozvědčíka Michaila Botuzova, který je pohřben v rodinné hrobce Václavíkových a Sýkorových. Jen starší generace si může vybavit tragickou smrt tohoto třiadvacetiletého partyzána, zavražděného 26. dubna 1945 v polích u Fryčovic. Ani po letech se nepodařilo objasnit tuto tragédii.

Za ohlédnutí k minulosti patří skutečnost, kdy k datu 1. ledna 1956 měla obec 219 čísel popisných domů a 949 obyvatel. Posledním předsedou tehdejšího MNV byl zvolen 28. května 1957 Jan Gara. K ukončení samostatnosti obce Kunčičky u Bašky dochází v roce 1960.

Kunčičky u Bašky, ale i Baška a Hodoňovice, které si v letošním roce připomínají své 620. výročí, mají bohatou nejen minulost, ale i zajímavou současnost. Návštěvníkům se nabízí stálá expozice, která je ke spatření v budově Obecního úřadu v Bašce.

(fv)