Byla to často i taková příležitost k rodinné sešlosti. S dojetím vzpomínám na to, jak se o právo šlapat bil náš tehdy již sedmdesátiletý děda. Vydesinfikovali jsme mu důkladně nohy octovým roztokem, a děda v sudu úplně pookřál a omládl snad o deset let, zatímco my ženy jsme „ostrouhaly“, a tedy jsme zelí strouhaly,“ vzpomíná Jana Pokorná z Ostravy. Sud se zásobárnou zdraví vydržel pak ve sklepě až do počátku léta.

Dnes již kupované

Dnes si lidé už takto tradičně připravují zelí méně, i když na podle domácích receptur připravené kysané zelí nedají někteří dopustit, a raději si třeba i v obchodech či zemědělských farmách objednávají hlávky, jež pak sami zpracovávají. Lidé na vesnici si zelí často pěstují sami a mnohdy zůstávají u tradičního rituálu.Při výběru již hotového kysaného zelí v obchodech, jež si většina lidí přece jen kupuje již zpracované, by zákazníci měli být obezřetní. Cena okolo sedmi korun za půl kilogramu zelí v hypermarketu sice láká, ale údaje na obalu často uvádějí vcelku nejasné údaje o původu produktu, navíc povinně přiznávají chemickou konzervaci zdraví škodlivými „éčky“- konkrétně E 211 a E 224. Zelí z našich zeláren je sice dražší, ovšem je přírodně konzervováno produkty kvašení, hlavně zdravou kyselinou mléčnou.

Domácí výrobci

Kvalitní zelí vyráběné dle tradičních receptur produkuje na severní Moravě několik zavedených družstev – zelárna v Nižních Lhotách patřící ZD Nošovice dokonce získala nyní od Evropské komise evropskou ochrannou známku původu – a to se s plány na vybudování automobilky dokonce uvažovalo, že tradiční značka zanikne. Nezanikla, družstvu zůstala solidní rozloha polí, a navíc pěstují v nedaleké Pazderně. Svou dobrou pověst si drží také například známé Otické zelí, popřípadě Kateřinské a další.

Chutná naše zelí Korejcům?
Ostrava - Korejští zaměstnanci nošovické automobilky již naše kysané zelí ochutnali, a chutná jim. Trochu je překvapilo jako příloha k vepřo knedlo zelo. Korejci ve své korejské jídelně jedí nejčastěji zelí podobné u nás známému pekingskému či čínskému, tak zvané kim chi (kim či).
„Jedí je úplně ke každému jídlu. Já jsem jej jedl také a vřelé doporučuji. Je to velmi ostré pikantní díky zvláštnímu nálevu. Vepřo knedlo zelo Korejci jedli a každý má na to jiný názor, někomu chutná, a někomu ne… Běžně jedí spíše zelí jako syrový salát coby přílohu. Sám jsem korejskému stolování přišel na chuť, mají sice vždy jen jednu nabídku oproti třem našim, ale mnohdy bývá zajímavější než ta naše, jídlo, které mají připravené, je opravdu kvalitní, a hlavně je pestré. Hodně českých pracovníků začíná korejské jídelně dávat přednost. Co se týká kysaného zelí, na to ovšem také nedám dopustit, myslím, že naši předkové ne nadarmo oceňovali jeho zdravotní přínosy,“ vysvětluje inženýr Vladimír Dostál, pracující také v nošovické automobilce. (jš)