Radnice má k dispozici studii, která na možná rizika upozorňuje a naznačuje řešení třeba v oblasti nízkonákladového a sociálního bydlení. Nárůst sociálních rizik je evidentní, přitom zdaleka už nejde jen o ztrátu zaměstnání či nemoc.

„V současné době je takovým rizikem také pořízení dětí. Například i dva vysokoškoláci, kteří se rozhodnou mít dítě, se okamžitě pohybují na dolní hranici střední třídy, případně na hranici těch nízkopříjmových," upozornila Ivana Foldynová ze společnosti Proces, která studii vypracovala. Dodala, že situace lidí se mění i proto, že „stát, který poskytoval sociální zázemí, se zbavuje této povinnosti", a tak postupně ubývá dávek sociální pomoci pro různé skupiny.

„Například od letošního roku se zrušil příplatek na úpravu bezbariérovosti bytu pro zdravotně postižené," konstatovala Ivana Foldynová. Studie se podrobně zabývá i nájmy v třineckých bytech. Hned 4176 z nich patří soukromému vlastníkovi, který chce za šedesátimetrový dvoupokojový byt holý nájem 5400 korun. Zatímco u městských bytů, kterých je 1847, je tato částka necelých 2300 korun. Ivana Foldynová míní, že město by se mělo připravit na to, že se lidé v bytech soukromého vlastníka budou dostávat do problémů. „Mohou město žádat o byt, případně o řešení své situace," odhaduje.

Jednou z možností je nízkonákladové bydlení. Radnice už zvažuje dvě lokality, a to Nebory a Kanadu. Ve druhém případě by se jednalo o nevyužitý blok v areálu střední školy Třineckých železáren, v němž by po rekonstrukci mohlo vzniknout až 28 bytů.

„První kroky by se měly realizovat už příští rok," říká mluvčí radnice Šárka Szlaurová. Ivana Foldynová radí, že v Třinci mohou vyzkoušet i systém takzvaného vícestupňového bydlení. Pomáhá lidem, kteří k placení nájmu potřebují sociální dohled, protože „peníze utrácejí jiným způsobem" a na bydlení jim už nezbude. Zde do hry vstupují neziskové organizace, které s dotyčným neplatičem podepisují smlouvu.