Upozornila, že Hasičský záchranný sbor (HZS) je pro obě od loňského prosince obrovskou oporou. „Má dcera Silvie je po těžké operaci v celkové sádře, tudíž manipulace mimo domov pro další odbornou péči u lékařů je pro mne samotnou nemožná, jelikož nejsem schopna dceru jakkoliv bez pomoci dostat do sanity z bytu. I jakákoliv jiná manipulace je pro mne velkou zátěží, jak fyzicky, tak i psychicky,“ uvedla Alena Byrtusová.

„Hasičský záchranný sbor Třinec je pro mne velkou oporou. A to tak, že vždy, když musíme dojet k lékaři, požádám o pomoc právě hasičský záchranný sbor. Tito hoši na plošinu uloží mou dcerku a přes okno z třetího patra ji následně přesunou do sanity. Totéž absolvujeme i cestou zpět domů,“ líčí Byrtusová.

„Nejenže tito záchranáři bravurně zvládnou celou situaci, ale i lidsky a obětavě hovoří s mou dcerkou. A ta již vše bere díky jejich přístupu jako úsměvný zážitek. Má dcerka je totiž navíc s mentální retardací, je to dvacetiletá slečna, avšak právě pro její psychickou nemoc je psychologicky sedmileté dítě,“ konstatovala Alena Byrtusová.

Tento týden přišla na jednání bezpečnostní rady, kde osobně a velmi emotivně poděkovala veliteli HZS Třinec Bohdanu Sikorovi.

„Tito hoši jsou velmi dobrý tým celkově, jelikož tuto situaci jsme již několikrát absolvovali, a tak se u nás vystřídaly asi všechny jednotky. Děkuji i za mou dceru Silvii,“ uvedla se slzami v očích Třinečanka. E-mailem celou situaci popsala rovněž krajskému řediteli HZS.