Podílel se na jeho zrodu i na formování toho, jak by měla vypadat jeho činnost. Prošel si tedy takřka vším od jeho „dětského období" přes růst i krize, a stará se o něj i v současnosti.

Kdy a jak jste se k funkci vedoucího klubu vlastně dostal?

Oslovil mě příklad fungování jednoho nízkoprahového klubu ve Zlíně. V té době jsem byl zapojený do dobrovolnické aktivity, kdy jsme v divadélku Čtyřlístek dělali každý týden program pro děti a mládež ze sídliště Slezská. Chtěli jsme tuto činnost rozvinout, a tak jsme založili občanské sdružení a hledali vhodný prostor pro tuto aktivitu a také nízkoprahový klub, což leželo na srdci zejména mně. Město Frýdek-Místek nám vyšlo v tomto vstříc a tak jsme se dostali do podzemního krytu pod 11. ZŠ, což je pro děti a mládež zajímavý a atraktivní prostor.

Kolik dětí v současné době klub navštěvuje?

V průběhu roku k nám chodí pravidelněji asi 180 dětí, během jednoho dne různě, 20 až 60. Máme otevřeno v pracovní dny odpoledne. V U-krytu je dětem k dispozici stolní fotbal, stolní tenis, biliár, minigolf, šipky, stolní hry. Máme vybavenou hudební zkušebnu, takže může u nás zkoušet začínající kapela. Momentálně ji využívají zejména chlapci k rapování. Víc jak půl roku už uskutečňujeme projekt „S hudbou to zvládám lépe" podpořený Nadací OKD a ze sbírkového projektu Pomozte dětem, kdy mladé lidi podporujeme v rozvíjení hudebního talentu. Někteří dospívající využívající zkušebnu už mohli okusit ovoce svého úsilí a prezentovali se v U-krytu na koncertu pro veřejnost. Také minulý týden o Velikonocích proběhl s dobrým ohlasem v kině Petra Bezruče koncert velkého rockpopového sboru Fusion, který v klubu pravidelně zkouší. Těžiště naší práce však spočívá v individuální práci, kdy se snažíme s mladými lidmi navázat vztah s dostatečnou mírou důvěry, abychom jim mohli pomáhat v řešení jejich různých problémových situací a oni prošli bez větší újmy složitějším obdobím dospívání.

Spolupracujete také s dalšími organizacemi?

Spolupracujeme například s terénní službou Rebel, v blízké době, v sobotu 12. dubna, proběhne v U-krytu 3. ročník hudební akce Rebelfest, na níž vystupují mladí lidé z nízkoprahových klubů v regionu. Dále se zapojujeme do Prázdnin ve městě a podle potřeby spolupracujeme s dalšími sociálními službami.

Vloni byl z důvodu nedostatku peněz na provoz uzavřen podobně zaměřený jablunkovský klub Bunkr. Jak si vedete vy?

V předchozích letech bylo díky dotacím pro sociální služby více financí, vznikly nové služby. Od loňského roku je prostředků zase méně a my to také pocítili momentálně jsme museli omezit otevírací dobu klubu. Protože je obecně málo peněz pro sociální služby, je pomoc těžká. Možná by pomohlo víc grantových programů nadací zaměřených na ohroženou mládež.

Co ve většině případů bývá příčinou toho, že děti klub vyhledávají?

Většinou přichází, protože se o klubu dozví od svých kamarádů a přijdou s nimi. Vyhledávají zejména možnost trávit svůj volný čas, být někde na dobrém místě se svými kamarády. Jinak by svůj volný čas povětšinou trávili venku, na ulici, většina z nich nevyužívá zájmové kroužky. Postupem času může být jejich důvodem i to, že naleznou podporu a pomoc v pracovnících klubu.

Nemyslíte, že v dnešních rodinách chybí starý osvědčený recept našich předků býkovec?

Jsem přesvědčen o tom, že i v současnosti dost rodičů používá fyzické tresty. Myslím si také, že dospělí, kteří prošli výchovou, kde byl sem tam fyzický trest, ale byl tam dostatek zájmu a lásky ze strany rodičů, v tom často sami nevidí problém. Myslím, že se dá týrat i jinak než fyzicky, takže zákaz fyzických trestů podle mne není řešením. To hlavní, co rodiče můžou dětem dát jako dobrý základ do života, je vzájemný fungující vztah mezi rodiči, v němž je láska a úcta, a pak dostatek zájmu, lásky pro děti a společně s nimi trávený čas. Vedení k hodnotám a motivování k aktivně trávenému volnému času je také zapotřebí. Tyto věci pokládám za důležitější než „býkovec" a jejich nedostatek v rodinách za palčivější problém.

Jak vy sám jste byl vychováván? K čemu vás rodiče vedli?

Na dětství mám dobré vzpomínky. Můj táta je myslivec a brával mne s sebou do lesa a na hony, takže jsem chtěl studovat i nějaký obor spojený s přírodou. Rodiče mě vedli obecně ke slušnosti, nelhat, nepodvádět. Přesto mé dospívání bylo bouřlivější a neobešlo se bez problémů. Měl jsem pocit, že rodiče mým problémům nerozumí a nedokážeme o tom spolu mluvit. Tak mám, myslím, i trochu toho pochopení pro ty zlobivější dospívající.

Vy sám máte vlastní děti?

Mám tři děti, dva jedenáctileté chlapce a sedmiletou dcerku. Já i manželka jsme křesťané a věříme, že Bůh je laskavý, milující a odpouštějící a tak vedeme děti především k lásce k Bohu a lásce k lidem, a pak k dalším morálním zásadám, k pravdomluvnosti, poctivosti, ochotě pomáhat. Snažím se, aby mé děti věděly, že je mám rád, i když se jim něco nepodaří nebo i když zlobí.

Jaké máte výsledky a odezvy s provozem klubu?

Z anonymních dotazníků od našich klientů víme, že jsou v drtivé většině s U-krytem spokojeni a podle jejich vyjádření jim U-kryt pomáhá aktivněji trávit volný čas a v řešení jejich různých problémových životních situací. Těší mne, když potkávám bývalé klienty U-krytu po několika letech, popovídáme si, a když vidím, že se jim daří, že mají práci, jsou spokojení, mám z toho radost. Někteří z nich řekli, že jim pracovníci U-krytu v jejich životě významně pomohli, a to mě velmi těší.