Je to určitě pěkná tradice, ale k této tradici patří i další věci. Na této straně se chceme ohlédnout za masopustem, připomenout, že jsme nyní v postní době, která potrvá až do Velikonoc. Jsou lidé, kteří v této době dodržují určité rituály, někteří třeba aspoň částečně. Jedno je ale jisté, masopust a postní doba jsou mnoho let součástí našeho života a záleží jen na nás, jak se k dávným tradicím budeme stavět my osobně. Ale troufnu si tvrdit, že když tyto tradice trvají tak dlouho, určitě mají něco do sebe. (mach)

V Hodoňovicích se rozloučili s bálovou sezonou

Baška-Hodoňovice (dz) – V bašecké části Hodoňovice se již stalo tradicí, že se lidé loučí s bálovou sezonou pochováním basy. I letos místní Čendaspolek pozval všechny do masopustního průvodu, který procházel vesnicí se vší parádou. Za doprovodu dechové hudby Huťařky byla skonalá basa Anča vezena na smutečním „lóžu", doprovázely ji čtyři nevinné dívky v bílém a samozřejmě vdova. Nechyběl velebný pán s kostelníkem, ministranti a pak už maškary – nezbytný medvěd vedený medvědářem, kominíci, kašpárci, slaměný mužíček, cikánky, vesnické ženy, řezník a mnoho jiných maškar. Kolem průvodu kroužila smrtka, která neustále hledala své oběti. Žandár vždy u domu ohlásil smutnou událost a hospodář nalil maškarám po skleničce slivovičky, hospodářka zase nabídla koblihy. Následoval tanec s medvědem, zpěv a veselí, se kterými masopustní průvod došel na „rynek" před místní hostinec U Čendy, kde začal smuteční obřad a loučení se zemřelou basou. Velebný pán vyzdvihl všechny její přednosti. „Hrála na každé tancovačce, měla radost, když se lidé bavili, tancovali a nalili jí štamprličku. Včil tu na márách leží, u hlavy jí stojí dřevjaný kříž, k nebeským branám je blíž," řekl farář.

Masopust v Hodoňovicích

Mezitím už hrobník pomalu dokopával hrob, smrtka se radovala, že má zase o jednu dušičku víc. Napjatou situaci zlehčoval kašpárek, který si nechtěl připustit, že je s tancováním až do Velikonoc konec. Za smutečního pochodu a vzlyků vdovy nejprve do hrobu padá opilá smrtka a pak je k ní položena i basička Anička. A tak pokračovala zábava v sále hostince. Tancoval folklorní soubor Beseda z Metylovic, hrála Huťařka, lidé se bavili, veselili. Měli možnost občerstvení, zakoupení drobných dřevěných suvenýrů, domácích koláčů, zabijačkových výrobků i dobrot z perníku.

Co znamená masopust?

* Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy.

* Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč"). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky a jiné).

* Masopust – a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu) –, byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

* Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Rádi oživují tradice

Frýdek-Místek (gapa) – Testovací ročník. Těmito slovy Jakub Šrubař popsal letošní první ročník frýdecko-místeckého masopustu, který se uskutečnil v Domě vína U Datla ve Frýdku.

Místní hospodský, pyšnící se titulem „nejlepšího výčepního Moravy", společně s dalšími patnácti nadšenci připravil pro veřejnost akci, která mu nedávala spát už hezky dlouho. „Nápad probíhal v mé hlavě již dva roky, ale potřeboval jsem spolehlivé partnery, ochotné mi v tom pomoci. Museli to být ti, kteří dávají do své práce srdce a především dbají na kvalitu. Což se v případě spolupráce s raškovickou Hospůdkou U Bobra naplnilo," řekl Jakub Šrubař. „Chtěl jsem poukázat na tuto dříve tradiční záležitost, na kterou se v našem městě poněkud pozapomnělo. A bohužel není zdaleka jediná. Proto jsem nesmírně rád, že se spojili lidé, co si potrpí na poctivost, a také se tak nějak neplánovaně spojila dvě vzácná zvířátka z naší fauny – bobr s datlem," dodal s úsměvem muž. Sám už osm let pravidelně každý rok jezdí na nejslavnější masopust v novodobých dějinách Prahy, a to ten žižkovský. „V podobné hospůdce, jako je ta U Datla, sedím každý rok, abych se pozdravil s místními lidmi a také s paní starostkou městské části Žižkov.

Letos jsme v Hostinci U Vystřelenýho oka předali jako poděkování nejen za inspiraci plaketu, kde je zobrazen i náš první plakát frýdeckého masopustu," prozradil Jakub Šrubař. Ke kultuře ve městě jako takové má určité výhrady. „Na jednu stranu jsou zde zajímavé projekty, na druhou stranu udělat rozsvěcení stromečku s Leošem Marešem a navodit tak v mnohých pocit, že se město stará, když sem vodí hvězdy, je velmi jednoduché, ale především nákladné. Za cenu hodinového vystoupení podobných celebrit by jistě tyto příspěvky uvítaly mnohé místní soubory či kapely, o jejichž kvalitě nelze pochybovat. Rozhodně by to bylo prospěšnější, pominu-li skutečnost, že právě vánoční čas je dobou kdy se dává spíše potřebným, a neměla by se v takové míře podporovat komerce, navíc z jiného kraje," shrnul. Lidé se však už nyní pomalu mohou těšit na druhý ročník frýdeckého masopustu, při kterém rozhodně nebude chybět ani stěžejní průvod masek. „Mnohé jsme si letos vyzkoušeli, osahali a musím říct, že názory ze stran veřejnosti byly velmi pozitivní. Máme v plánu překvapení, které si však zatím nechám pro sebe. A to z důvodu případného kopírování. Nicméně již dnes víme, že je na co se těšit," uzavřel Jakub Šrubař.

Postní doba – zajímavosti

* Postní doba či půst je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná tzv. Velký půst v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek devět dní před Velikonocemi.

Význam křesťanského postu

* Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy jako například almužnu či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce.

* V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.

* Postní doba je též obdobím přípravy katechumenů na křest a provázejí je v tuto dobu zvláštní liturgické obřady. Mezi dny postní doby, které nesou tradiční označení, patří ještě 4. neděle postní, zvaná Laetare, a 6. neděle postní, běžněji Květná neděle, jako připomenutí dne vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.

* Liturgická barva postní doby je fi alová. Začíná Popeleční středou, trvá (nepočítaje v to neděle) 40 dní a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista, a končí velikonočním triduem (to začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem a Bílou sobotou, posledním dnem postní doby, a vrcholí Velikonoční vigilií ústící do neděle Zmrtvýchvstání Páně). Celá postní příprava směřuje k radostné oslavě Velikonoc, které jsou pro křesťany svátky Kristova vzkříšení z mrtvých.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org