"Většinou se pohybuje v lese, odkud přichází více než 92 procent veškerých záznamů o jejím pohybu," uvedla Karolína Šůlová, mluvčí Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Odborníci zároveň na základě analýz DNA potvrdili, že jde o stejného jedince, který se na podzim loňského roku pohyboval na Vsetínsku.

Vše o medvědech v Beskydech

Sledování medvědice pro AOPK ČR zajišťuje Mendelova univerzita v Brně. AOPK ČR dále spolupracuje s Hnutím DUHA Olomouc, Institutem ochrany přírody polské akademie věd a Správou polského tatranského národního parku, která poskytla telemetrický obojek. Už třetí den po odchytu medvědice opustila oblast Lysé hory, když v ranních hodinách přeplavala asi 270 metrů širokou vodní nádrž Šanci a přes Smrk po pár dnech zamířila mimo CHKO Beskydy do masivu Ondřejníku, odkud pokračovala na západ až k Hukvaldům do Palkovických hůrek. Po osmi dnech se přes Ondřejník vrátila do Beskyd, záhy přešla na území Zlínského kraje - do Vsetínských Beskyd.

POHYBUJE SE HLAVNĚ ZA TMY

“Přesuny mezi pohořími se odehrávaly ve většině případů v nočních, brzkých ranních a podvečerních hodinách. Přes den medvědice odpočívala na méně přístupných místech s minimální lidskou aktivitou, převážně v mladých porostech a houštinách, v dostatečné vzdálenosti od obydlí a turistických tras. Více než 92 procent získaných polohových dat zvířete bylo situovaných v lesních porostech, které jsou přirozeným biotopem medvěda,” uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Pohyb medvědice Ema v Beskydech od 9.4.2019 do 22.4.2019.

Jeho kolegové z Univerzity Karlovy mezitím dokončili analýzu genetických vzorků, sebraných na podzim loňského roku na Vsetínsku a porovnali je s DNA odchycené medvědice. “Genetický profil vzorků z Hostýnsko-vsetínské vrchoviny z podzimu a Moravskoslezských Beskyd ze zimy včetně genetického určení pohlaví se shoduje s DNA medvědice, která byla odchycena a opatřena telemetrickým obojkem v dubnu v oblasti Šancí, jedná se tedy o stejné zvíře. Srovnání s velkým množstvím vzorků, které budou sebrány v letošním roce a které budeme analyzovat v souvislosti s výzkumem slovenské populace, by mělo odhalit přesnější původ tohoto jedince,” uvedl Pavel Hulva, molekulární ekolog z Univerzity Karlovy.

Za posledních čtrnáct dní se chování medvědice podle ochránců přírody významně nevymykalo standardnímu chování divoce žijících medvědů. Ačkoliv procházela silně fragmentovaným podhůřím Beskyd a čtrnáctkrát překřížila silnice, přes den se skrývala v méně přístupných místech s minimální lidskou aktivitou, převážně v houštinách. Medvědice poškodila celkem čtyři stanoviště včelstev, ani jedno z nich však nebylo zabezpečeno.

ODBORNÍCI ZKOUMAJÍ MÍSTA VÝSKYTU

Odborníci v terénu zpětně ověřují lokality, kde se medvědice podle telemetrických dat zdržovala. “Díky tomu jsme zjistili nejen to, jaká místa vyhledává k odpočinku, ale také čím se medvědice živí. Často jsme nalezli rozhrabané mraveniště, poobracené kameny a rozhrabané pařezy, kde hledala hmyz. Medvědice také v lese aktivně vyhledává schované zásoby bukvic od myšic. Také jsme nalezli několik poškozených mladých lip, u kterých byla stržená kůra. Tato aktivita souvisela s konzumací lýka plného mízy,” uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu z Hnutí DUHA Olomouc.

Medvědice podle něj konzumovala i daňka. Vědcům se ale nepodařilo prokázat zda byl její kořistí nebo se jednalo o úhyn. Stejně jako jiní medvědi, ani medvědice v Beskydech občas neodolala vůni medu a poškodila několik úlů. “Ukazuje se tedy, že medvědice se v tuto roční dobu živí potravou, která je běžná i pro ostatní medvědy žijící v Karpatských pohořích,” dodal Bojda.

V případě, že by se medvědice začala opakovaně pohybovat v intravilánech obcí, odborníci ve spolupráci s uživateli místních honiteb začnou s plašením šelmy, zatím to ale nebylo potřeba. Experti zároveň doporučují, aby veřejnost sama předcházela možným konfliktům a nenechávala volně přístupné odpadky, a tam, kde je to technicky možné, chránila včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky.Taková ochrana je v zemích s výskytem medvědů běžná a účinná.

V BESKYDECH MŮŽE BÝT PĚT MEDVĚDŮ

„I když se medvědice pohybuje většinou v lese, stále platí, že je to velké zvíře, které vyžaduje respekt. Prosíme proto obyvatele i návštěvníky Beskyd, aby se medvědici nepokoušeli najít, nepřibližovali se k ní a zároveň nenechávali v okolí lidských sídel odpadky, které by ji mohly lákat. A zároveň platí, že medvěd je zvíře, které do zdejších lesů patří, stejně jako rys a vlk. Na tom, že se zde pohybuje, není nic výjimečného, počet medvědů v oblasti Beskyd se v současnosti odhaduje na dva až pět,“ uvedl František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

“Díky telemetrickému obojku můžeme pohyb a aktivitu medvědice permanentně monitorovat. Uvidíme, zda zůstane na území České republiky nebo bude cestovat dále,“ řekl Filip Zięba ze Správy polského tatranského národního parku. “Aktuálně je medvědice nejzápadněji žijícím jedincem z celé karpatské populace. Nevíme však, odkud přišla. Dálkový rozptyl jedinců je z hlediska konektivity populací v Karpatech velmi důležitý,” dodal Zięba.

Šelma na Vsetínsku

Medvědice na podzim páchala na Vsetínsku velké škody na hospodářských zvířatech a včelstvech a jevil známky částečné ztráty plachosti. Během dvou měsíců zabila pětapadesát ovcí, dvě kozy, jednoho králíka a zničil deset úlů. V některých případech se dostával ai do uzavřených objektů. Velká část poškozených chovatelů neměla svá zvířata dostatečně zabezpečená. Včelaři své úly neměli nijak zabezpečeny v 90 procentech zjištěných škod.

Na základě přetrvávajících škod vydal Zlínský kraj i Správa CHKO Beskydy výjimku o povolení odchytu konkrétního jedince medvěda. O odchyt se pokoušeli určení pracovníci postupně v Hostýnských vrších a následně ve Vsetínských Beskydech. Nebyl však úspěšný, neboť medvěd se pohyboval na rozsáhlém území. Během dvou měsíců se pohyboval ve čtyřech horských celcích (Javorníky, Vizovické vrchy, Vsetínské Beskydy a Hostýnské vrchy) na ploše zhruba 1100 kilometrů čtverečních.

S příchodem zimy jeho aktivita v podobě vzniku škod slábla a podle ochránců přírody se dalo předpokládat, že se medvěd přesune do odlehlejších částí hor. Což se také stalo.