Například ve Frýdku-Místku loni činily náklady na sběr, svoz a zpracování či odstranění komunálních odpadů zhruba 43,6 milionu korun. Na poplatcích od obyvatel magistrát vybral skoro 26 milionů korun, zbytek šel z městské kasy. Za celý loňský rok vyprodukovali občané města a celkem 26 748 tun odpadu, což je ve srovnání s rokem 2017 o zhruba 1600 tun. Téměř dvě pětiny z celkového množství tvořil směsný komunální odpad. Poprvé od roku 2008 se množství nevytříděného odpadu meziročně zvýšilo, a to o 214 tun.

Lidé ve Frýdku-Místku loni vytřídili více papíru a skla, naopak mírně v kontejnerech ubylo plastů. Ve speciálních kontejnerech skončilo také 674 kilogramů použitých kuchyňských olejů a tuků. Od roku 2016 zavedlo město svoz bioodpadu od rodinných domů, od září spustilo zkušebně svoz bioodpadu i na sídlištích, navíc se od srpna rozšířilo třídění odpadu o plechovky od nápojů – lidé je mají vházet společně s plasty do žlutých kontejnerů.

V Třinci činily náklady za svoz netříděného komunálního odpadu v roce 2017 téměř 29 milionů korun, ve Frýdlantu nad Ostravicí pak okolo sedmi milionů korun. Tamní radnice plánuje v nejbližší době zřízení dalších nových sběrných míst a navýšení počtu sběrných nádob, případně zvýšení frekvence svozu na vybraných sběrných místech.

V roce 2004 vytřídil každý občan v Moravskoslezském kraji ze směsného komunálního odpadu 19,2 kilogramu využitelných složek. V roce 2018 to bylo již už 49 kilogramů. Vůbec nejnižší produkci směsného odpadu ze všech obcí od jednoho tisíce do pěti tisíc obyvatel Moravskoslezského kraje měl loni Bukovec. Náklady na odpadové hospodářství má obec podprůměrné.

Podle povinných evropských cílů musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 procent. Dnes se jí to daří pouze z 38 procent vyprodukovaného komunálního odpadu.