Loňské příjmy hutnického města dosáhly navzdory daňovým propadům 728,31 milionu korun, a překonaly tak původní odhad. Rozpočet schválený na konci roku 2008 totiž počítal s částkou 723,56 milionu.

Šéfka ekonomického odboru v Třinci Michaela Mitrengová redakci řekla, že výdaje klesly zejména kvůli nerealizovaným investicím. „Prostě některé akce se neuskutečnily,“ uvedla. Na závěrečný účet měl podle ní vliv i fakt, že město vyplatilo o něco méně na sociálních dávkách. Ty obvykle tvoří zhruba čtvrtinu všech výdajů.

Na dopady krize upozorňovala už loni třinecká starostka Věra Palkovská. „Musíme na to reagovat i ve výdajové části. Filozofie zní: nepůjčovat, snížit náklady na údržbu a provoz. Postupujeme úplně stejně jako soukromé firmy. To znamená, že z pohledu odboru investic činíme a realizujeme jen ty akce, které jsou bezpodmínečně nutné. A ty, které jsou rozjeté,“ zdůraznila. „Žádné velké akce, s nimiž by do budoucna byl problém s dofinancováním, nerozjíždíme. Některé města přistupují k tomu, že berou velké, i stamilionové úvěry, ale to asi nebude naše cesta. My počkáme na lepší dobu,“ shrnula Palkovská.

Propad daňových příjmů byl extrémní

Třinečtí loni očekávali celkové daňové příjmy ve výši 419,58 milionu korun, ve skutečnosti to bylo jen 372,72 milionu. Například u daně z příjmů právnických osob se počítalo s částkou 92,7 milionu, k poslednímu prosinci 2009 to však bylo 69,6 milionu. „Tam to byl asi největší propad,“ konstatovala Mitrengová. Výrazně vyšší byly naopak příjmy, které souvisejí s bytovým a nebytovým fondem, celková čísla ovlivnilo i to, že město se stalo plátcem DPH.

Rozpočet Třince na rok 2010 silně zkresluje projekt revitalizace Olše, který výdaje i příjmy navyšuje o zhruba 165 milionů korun na 866, respektive 841 milionů. Už v roce 2011 a 2012 se počítá s výdaji 692,9, respektive 701,3 milionu korun, v rozpočtovém výhledu pro tyto roky se příjmy města odhadují na 708 a 718 milionů.

Dle závěrečného účtu mělo město k 31. prosinci 2009 dlouhodobý hmotný majetek ve výši 2,803 miliardy korun, přičemž o rok dříve to bylo 2,732 miliardy. Jen účetní hodnota dokončených staveb během roku překročila dvoumiliardovou hranici. Podle Mitrengové jsou ale i starší stavby evidovány v pořizovacích cenách. Část majetku bude nyní město odepisovat.

Kam dál? Město šetří, šéfové odborů chtěli i tak miliardu