„Nesouhlasíme se způsobem rozdělování dotace na rozvoj cestovního ruchu z Evropské unie a její následné prezentace v regionálním tisku,“ uvedli ve společném tiskovém prohlášení starostové Nýdku, Košařisk, Milíkova, Hrádku, Návsí, Bocanovic, Horní Lomné, Písku a Mostů u Jablunkova. K prohlášení se připojili i podnikatelé a organizace z jablunkovské oblasti.

„Nechceme negovat snahu Moravskoslezského kraje, potažmo Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko o podporu cestovního ruchu na Jablunkovsku. Nechceme ani zpochybňovat výběr obcí na Jablunkovsku, které byly vybrány pro rozvoj cestovního ruchu, pokud bude zachován původní záměr realizovat jeden nebo dva regionální projekty. S tím se plně ztotožňujeme. Ovšem současný výběr projektů, které mají byt realizovány pod hlavičkou podpory cestovního ruchu na Jablunkovsku, se nám jeví jako netransparentní, diskriminující a ve svém důsledku i protekční. Byly vybrány projekty, které těžko splňují původní záměr. I samotné dělení dotace má charakter spíš „perského trhu“ než posouzení z odborného hlediska,“ uvádějí starostové devíti obcí.

Shodně tvrdí, že tento způsob „zásadně odporuje principu rovného přístupu k finančním zdrojů z EU“, a proto s ním nemohou souhlasit. Podle nich je pochopitelné, že tento krok vznesl nedůvěru ve spolupráci obcí ve Sdružení obcí Jablunkovska, zejména poté, co požádali o vysvětlení celé záležitosti krajského zastupitele a předsedu SOJ Petra Jalowiczora.

Největším příjemcem má být Bukovec

„Takové jednání nevede ke společnému prosazování zájmů obcí v našem regionu, a proto bude mít za následek vystoupení či pozastavení činnosti některých obcí ve Sdružení obcí Jablunkovska,“ upozornilo devět starostů. Pro představu uvádějí, že z uvažovaných dotačních prostředků bylo rozděleno 165,055 milionu korun do následujících lokalit: Bukovec 77,413, Dolní Lomná 40,675, Hrčava 2,775, Písečná 1,850, Písek 3,000 a Jablunkov 39,342 milionu ko­run.

Jejich zástupci to ale vidí jinak. Petr Jalowiczor redakci sdělil, že starostové Bukovce, Jablunkova, Písečné, Dolní Lomné a Hrčavy nesouhlasí s tvrzením, že je výběr projektů v takzvaném integrovaném plánu rozvoje území (IPRÚ) v oblasti cestovního ruchu netransparentní a nebyl posuzován z odborného hlediska. „Na výběru záměrů projektů pracovala skupina složená ze starostů, zástupců kraje a odborníků na cestovní ruch. Cílem bylo shromáždit co nejširší škálu záměrů v daném území a ty vyhodnotit. Nikdo nám nemůže upírat snahu vybrat velké nadregionální projekty, přestože metodika IPRÚ toto nepřikazuje,“ uvedl Jalowiczor.

„Starostové měli dokonce snahu podpořit záměr termálních lázní v Písku jako jeden velký projekt, a to i třeba na úkor záměrů ve svých obcích. Řídící výbor, úřad regionální rady i odborná zpracovatelská firma však dospěli ke shodnému závěru, že projekt je velmi rizikový, nedostatečně připravený. Jeho nositelé nepředložili důvěryhodné podklady s reálným rozpočtem. Odmítli navíc předat požadované informace, což je s podivem, když se o projektu mluví už 14 let a doposud bez výrazného posunu. Skupina proto vybrala projekty menší, které ale přesto tvoří synergické celky, které na sebe navazují a vhodně se doplňují – například Slezský skanzen v Bukovci, jehož záměrem je vybudovat zařízení významem srovnatelné s muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, dobudování infrastruktury a interaktivní muzeum Prales Mionší v Dolní Lomné, konferenční centrum a welness v Jablunkově, naučná stezka, která má tyto atraktivity propojit a podobně,“ konstatoval Jalowiczor.

„Je třeba také říci, že dosud nebyla schválena žádná dotace. Všechny navržené projekty musí projít náročným administrativním procesem na úřadu regionální rady a pokud nesplní daná kritéria, budou ze seznamu vyřazeny. Jsme pevně přesvědčeni, že námi doporučené projekty přispějí ke zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, vytvoří nové atraktivity a pomůžou rozvoji cestovního ruchu nejen v naších obcích, ale v celém regionu. Cestovní ruch není limitován katastrálním územím jedné obce, IPRÚ na Jablunkovsku je třeba chápat jako náš společný úspěch,“ tvrdí bukovecký starosta.

Kritici rozdělování peněz své prohlášení označili titulkem „Oranžový medvěd ještě žije“. Co konkrétně tím starostové míní, v textu už nijak nerozvádějí. Neoficiálně mluví o tom, že svou roli údajně sehrálo Jalowiczorovo členství v ČSSD. Bukovecký starosta na to ve své odpovědi nereagoval.

Bylo to připravené divadlo, říká Rathouský

K tomu, jak celou věc vysvětluje Petr Jalowiczor, má velké výhrady starosta Písku Oldřich Rathouský. „Podle mě v tom hraje roli závist,“ myslí si Rathouský. Slyšel prý názory typu: „Máš novou školu, chodníky. Tak co ještě chceš?“ Rathouský k původnímu záměru říká, že přípravě projektu termálních bazénů věnoval řadu let.

Bazény měly vzniknout v centru obce nad českou školou. „S těmi lidmi už jsou podepsány smlouvy o odkoupení pozemků, a to na deset hektarů,“ naznačil. Je přesvědčen, že akce za zhruba 70 milionů korun, na kterou by se nabalily další investice, by pro celé Jablunkovsko byla mnohem smysluplnější než to, co nyní připravuje Bukovec a spol. „Sto padesát milionů se „rozfrcá“ na kraviny, na blbosti. Salaše, skanzeny – já nevím, nač je to pro někoho dobré. Nic z toho není ani připraveno. Podle mě to bylo předem připravené, to bylo jenom divadlo,“ prohlásil Oldřich Rathouský.

Podle něj někomu zřejmě vadilo, že „zase bude všechno v Písku“. Před pár dny rozeslal dopis, v němž svým kolegům sděluje, že se již nezúčastní dalšího jednání řídícího výboru. „Nejsem ochoten dále nést jakoukoliv zodpovědnost za rozdělení dotačních peněz na již vybrané projekty,“ píše Rathouský. Způsob, jakým jsou jednání vedena, označil za nestandardní a „dle informací z jiných regionů velmi neobvyklý“.

Podle starosty je sporný už samotný výběr firmy pro zpracování projektů. „Vybrané projekty dle mého názoru nesplňují kritéria zadání a nepřinesou regionu žádný měřitelný efekt. Samotné posouzení projektu mělo být svěřeno odborníkům,“ uvedl v dopise Oldřich Rathouský. „Doporučuji této skupině, aby již připravené rozhodnutí ve věci vybraných projektů zrušila, protože toto přidělení finančních prostředků nemá nic společného s rozvojem cestovního ruchu v regionu. Celý proces výběru projektu byl veden nestandardně. Navrhuji ho zahájit znovu, dle obvyklých postupů,“ dodal starosta Písku. Myslí si, že je důležité podpořit jeden až dva projekty, které mají nadregionální význam a které by přinesly prospěch celé oblasti Jablunkovska a Třinecka.

„Je nepochopitelné, že peníze jsou přidělovány někomu, kdo nemá projekt, stavební povolení ani žádost na získání dotace, což je základní princip pro její získání. Je to nestandardní postup, který odporuje jakýmkoliv zásadám a rovné šanci získávání dotace,“ myslí si Oldřich Rathouský.

„Písek tuto šanci zrealizovat termály tentokrát promrhal. Ten záměr je ale natolik zajímavý, že bychom se ho jako region určitě neměli vzdávat,“ tvrdí Petr Jalowiczor. „Bylo by dobré ten projekt připravit tak, aby v případě, že bude nějaká další možnost ho zafinancovat, byl Písek už lépe připraven. Jsem ochoten v tom pomoci,“ pravil.

Oldřich Rathouský trvá na svém. „My máme připraveno komplet všechno,“ prohlásil. V případě, že by byl projekt vybrán, by podle něj šlo do šesti týdnů přeložit veškeré podklady k žádosti o územní rozhodnutí. Rathouský připomněl, že Písek už loni SOJ opustil. „Tam byly problémy už dříve, teď v podstatě vyvrcholily,“ prohlásil. - přečtěte si také: SOJ se drolí, sdružení opustil Písek

Deníku na konci června řekl, že ve sdružení nyní končí i několik dalších obcí, jiné prý své členství pozastavují.

O podpoře projektů není zdaleka rozhodnuto

Za Úřad Regionální rady Moravskoslezsko se vyjádřil manažer vnější komunikace Michal Sobek. „Jedinou podmínkou Regionální rady Moravskoslezsko pro zařazení projektů do IPRÚ byla jejich připravenost. Preferované stanovisko přitom směřovalo k výběru projektů s celoregionálním dopadem. O jaké projekty nakonec půjde, je plně v kompetenci zástupců daného území a dalších členů řídícího výboru, který zde za tímto účelem vznikl na jednání pracovní skupiny. V této fázi se navíc jedná o seznam vytipovaných projektů, k jejichž podpoře zatím nedošlo,“ řekl Sobek.

„Budou-li projekty Regionální radě Moravskoslezsko odevzdány, projdou standardním odborným posouzením a hodnotícím procesem. Budou muset mimo jiné osvědčit připravenost ve formě územního rozhodnutí při podání žádosti o dotaci a stavebního povolení ve fázi podpisu smlouvy o poskytnutí dotace. V hodnocení budou muset prokázat svou kvalitu, přínosnost a dosáhnout požadované výše bodového ohodnocení. Až následně může být rozhodnuto o podpoře úspěšných projektů,“ uvedl Michal Sobek.

Dodal, že příjem projektů zahrnutých do IPRÚ bude Regionální radou Moravskoslezsko zahájen až po zpracování, schválení a odevzdání IPRÚ. „Předpokládaná alokace je 150 milionů korun,“ řekl.

Kraj: Vybrány jsou unikátní lokality

O tom, kam půjdou dotace, rozhodl Moravskoslezský kraj. Prohlášení devíti starostů tak okomentovala rovněž mluvčí krajského úřadu Šárka Vlčková.

„V rámci Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji na léta 2009 – 2013, která byla dokončena a schválena na zastupitelstvu kraje 14. října 2009, byly řešeny stěžejní strategické otázky týkající se rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji v plánovacím období EU do roku 2013. Mimo jiné zde byly řešeny i prioritní lokality v Moravskoslezském kraji, které mají velmi silný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a lze je odlišit skutečnou nadregionální konkurenční výhodou. Tím byla myšlena podpora takových aktivit či atraktivit, které se nacházejí nebo mohou nacházet pouze ve vybraných lokalitách, které následně odliší nabídku celého Moravskoslezského kraje v obrovské konkurenci jiných českých krajů či příhraničních oblastí,“ uvedla Šárka Vlčková.

„Při výběru lokalit pracovala odborná skupina při Marketingové strategii a odborníků na evropské fondy, kdy bylo cílem vytipovat opravdu unikátní místa – lokality, která se nenacházejí jinde, anebo jsou ojedinělé. Pokud máme být co nejkonkrétnější, pak uvedeme konkrétní lokality ve vybraných obcích, které jsou uvedeny v Marketingové strategii rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, a to například: Prales Mionší, unikátní gorolská tradice a folklor a s tím spojený Slezský skanzen, Hrčava – nejvýchodnější bod ČR. Toto jsou neoddiskutovatelné unikáty, které jsou jako jediné schopny odlišit celé území právě svou výjimečností,“ reagovala mluvčí krajského úřadu.

„Cílem nástroje jakým jsou Integrované plány rozvoje území není podpora plošná a tím vyčerpání financí na spoustu, byť kvalitních projektů, ale takových, které nám neposkytnou onu konkurenční výhodu oproti ostatním nabídkám, územím a podobně. Cílem těchto IPRÚ je právě podpořit unikátní území, která mají potenciál onu konkurenční výhodu díky cílené investici mít,“ doplnila Šárka Vlčková.