Pro Vyšní Lhoty, jejichž obyvatelé vznik detenčního zařízení pro dospělé muže zpočátku bouřlivě odmítali, to znamená méně peněz do obecní kasy. Vláda nedávno schválila ve vazbě na novelu zákona o pobytu cizinců příspěvek obcím, ve kterých se nachází zařízení pro zajištění cizinců.

Příspěvek byl stanoven na deset korun na osobu a pobytový den, a to zpětně od přelomu roku. V tuzemsku jsou v současné době tři detenční zařízení, kromě Vyšních Lhot také v Bělé Jezové a Drahonicích, celková kapacita je zhruba 1 400 míst. Dosud byl státní příspěvek vyplácen jen obcím, které mají na svém území azylová zařízení.

„My jsme samozřejmě rádi, že si vláda uvědomila, že obce, které mají na svém území jakékoli takové zařízení, jsou tím svým způsobem postižené. Snaží se tak obcím tuto záležitost kompenzovat. Tento krok velmi vítáme," podotkla starostka obce Dana Nováková.

Do obecního rozpočtu ale nepřiteče nijak závratná suma, měsíčně jde při nízké obsazenosti areálu o několik tisíc korun. V noci ze soboty na neděli ve Vyšních Lhotách přebývalo čtrnáct migrantů. „Bude to spíš o tom principu, že i v tomhle by si měli být všichni rovni, takže můžeme ten příspěvek čerpat i my. Ale určitě to nebude nějaká závratná částka," potvrdila Dana Nováková.

Detenční zařízení ve Vyšních Lhotách funguje od srpna, plný provoz byl zahájen v září. Původní kapacita, která čítala 220 míst, se kvůli loňské rozsáhlé nelegální migraci rozšířila více než dvojnásobně. Hlavní nápor byl v srpnu a září, tehdy žilo v podhůří Beskyd přes 300 zadržených cizinců. Migranti, kteří u sebe měli peníze, museli za každý měsíc v detenčním zařízení platit přes sedm tisíc korun.

O zařízení se stará Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR, která i přes nižší počet migrantů udržuje stabilní počet zaměstnanců.

„V současnosti v zařízení pracuje celkem 62 zaměstnanců, kteří zajišťují nepřetržitý provoz a údržbu areálu," uvedl mluvčí Správy uprchlických zařízení MV Kiril Christov. Vnější ostrahu areálu zajišťuje policie, vnitřní smluvní bezpečnostní agentura. Doba zajištění cizinců nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění, která v souhrnu nesmí překročit 545 dnů. Žádný z migrantů, kteří nedobrovolně tráví čas ve Vyšních Lhotách, půlroční dobu zajištění podle Správy uprchlických zařízení nepřekročil.

Starostové obcí, na jejichž území se nalézají azylová zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců, se minulý týden sešli se zástupci Ministerstva vnitra a policie. O případném uzavření v současnosti málo vytíženého detenčního tábora ve Vyšních Lhotách se se ale při schůzce nemluvilo. „Nic takového ani ministerstvo podle našich informací neplánuje," konstatovala starostka Vyšních Lhot Dana Nováková.