„Ze všech problémů, které má kraj v oblasti životního prostředí, si vybral střílení vlků v Beskydech. Je tu jedna smečka, letos zabila dvě ovce. Kraj dává chovatelům několik milionů na ploty, psy a za roztrhaná zvířata dostávají náhradu od státu. Nechápu priority,“ uvádí Klusová. Pirátská politička míní, že Hladík měl při cestě do regionu řešit spíše znečištění vody, vzduchu a půdy dioxiny či těžkými kovy.

„Věnuji se všem tématům a nejen problematice vlka,“ vzkázal ministr životního prostředí krajské zastupitelce.

Petr Hladík (KDU-ČSL) navštívil minulý týden farmáře v Bystřici nad Olší na Třinecku, kde vlčí smečka roztrhala několik ovcí. Při pracovní cestě do kraje zde mluvil o zavedení takzvaného pohotovostního plánu, který počítá s vytvářením štábů k operativnímu řešení situací s vlky, tedy i ve věci jejich odstřelu.

close Politička Zuzana Klusová (Piráti) při rozhovoru pro Deník, srpen 2020. info Zdroj: Deník / Pavel Netolička zoom_in Zuzana Klusová.

„Jsem rád, že populace vlka v Česku roste, ale pohotovost nastává v případě, pokud se něco vychýlí od normálu, což se může stát i v přírodě. Lepší je být připraven. Pohotovostní plán připravovali ochránci přírody,“ zdůraznil Hladík s tím, že vlky nikdo střílet nechce a nebude. „Je to poslední možnost. Předchází tomu detailní sledování a plašení. Povolit ho může jen pohotovostní štáb, kde budou zastoupeni ochránci přírody,“ zdůraznil.

Problematika vlka se podle něj netýká jen Moravskoslezského kraje, ale celé republiky. „Situace, kdy se vlk přestane bát a začne být nebezpečný, jsou zcela výjimečné, proto odborníci odhadují odstřel například dvou vlků za nějakých pět let.“

Zatupitelka Zuzana Klusová označuje obavy o bezpečí lidí kvůli výskytu vlků za neopodstatněné.

Z údajů poskytnutých Moravskoslezským krajským úřadem v Ostravě útoky vlků a počty souvisejících škodných událostí v posledních letech rostou. Z nuly v roce 2018 poskočily na 12 případů v roce 2019 a 59 v roce 2020. Předloni jich bylo nahlášeno 31, vloni dokonce 75. „Letos evidujeme události z Krásné, Žiliny u Nového Jíčína a z Jablunkovska,“ doplnila mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Největší české velké šelmy – rys, medvěd a vlk – jsou chráněné a ohrožené druhy. „Rysů u nás máme sedmdesát až sto jedinců a jejich počty se moc nezvyšují. Medvěd občas zavítá do Beskyd ze Slovenska a netvoří v Česku žádnou stálou populaci. Bohužel ho nadále ohrožuje nepovolený lov a hyne také na silnicích po střetu s auty. Vlci byli v minulém století sice vyhubeni, avšak dnes se postupně vrací díky důsledné ochraně v okolních státech, na našem území se jich nyní pohybuje několik desítek a jsou chránění legislativou,“ popisuje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Střílet se nesmějí ani draví ptáci: orli, jestřábi, luňáci či sovy. „V minulosti byli lidmi nemilosrdně pronásledováni, takže téměř vymizeli, v posledních desetiletích se ale postupně vracejí. Šelmy, dravce či sovy lidé likvidovali především jako své konkurenty. Tyto druhy do naší přírody prostě patří, pomáhají regulovat přemnoženu spárkatou zvěř, potravou některých z nich jsou třeba hlodavci,“ uvádí Šůlová.

Pohotovostní plán představený v souvislosti s vlčími útoky počítá s tím, že zasedne skupina složená se zástupců ochranářů, státní i regionální správy, policistů a myslivců. Zhodnotí situaci a doporučí monitoring a plašení predátorů. Pokud však bude všechno marné a vlci budou trhat hospodářská zvířata dál, v úvahu připadá odchyt nebo likvidace – tedy odstřel.