Uskutečnily se prohlídky nemovitosti s vyvolávací cenou pětadvaceti milionů korun. Nejnižší příhoz je stanoven na deset tisíc. O Český dům má zájem také radnice, aukce se účastní. Ráda by mu vrátila něco z jeho původního věhlasu.

Historik Jaromír Polášek z Muzea Beskyd patří k těm, kdo o minulosti Českého domu něco ví. „Dnes na Hlavní ulici s číslem popisným 113 stojí jako omšelý svědek místeckých národnostních bojů, jako pamětník někdejšího bohatého kulturního života v období před rokem 1989,“ popisuje Polášek s tím, že dům nenesl původně přízvisko Český, nýbrž Německý.

Český dům ve Frýdku-Místku, 15. 6. 2023.
Frýdek-Místek chce Český dům. Radní se budou účastnit dražby

Lepší společnost se v minulosti scházela v jednom z nejstarších místeckých spolků, ke kterým patřil Misteker–Schützen–Verein (Společnost střelecká místecká). Ustavený byl kolem roku 1852, spolek měl asi osmdesát členů. První střelnici si ostrostřelci postavili na Kamenci, v místě, kde dnes stojí střední požární škola. Původní měšťanská střelnice byla zničena povodní v roce 1875 a později přenesena na Bahnhofgasse, vedle současného kina Vlast.

„V jejím sousedství – Schiesshausu – vyrostla v roce 1899 budova nového střediska místeckých Němců, celým názvem Das Deutsche Haus in Mistek. Autorem projektu by mohl být stavitel Herrmann Ripper, který v té době v Místku projektoval a se svou firmou postavil několik větších soukromých staveb. Třeba pro sebe a svou ženu nedaleký nájemní dům s kavárnou Avion. Bohužel se plány na výstavbu Deutsches Hausu patrně nedochovaly,“ uvádí Jaromír Polášek.

Dobrovolní hasiči Frýdku dostali 15. června 2023 zrekonstruovanou stanici a nové zásahové vozidlo.
Hasiči z Frýdku mají zázemí jako profesionálové, dostali také nové auto

O výstavbě reprezentativního společenského střediska Německý dům rozhodla tehdy převážně německá radnice, na jeho výstavbu přispěly německé i židovské firmy, ale i soukromé osoby z Místku. Mimo jiné továrníci Johann Elzer, Carl Herliczka, Leopold Czajanek, Johann Rundt, pivovarník Josef Grossmann, hoteliéři Johann Hrachowetz, Rudolf Haas, obchodníci Bayer, Buzek, Lubojatzky, Dvorzak a další.

„Německý dům měl takzvaný velký sál přes dvě podlaží a malý sál – oba byly s bohatou ornamentální výzdobou a mnoha zrcadly ve zlacených rámech – divadelní pódium, neboli zelený sál, verandu a velkou kuchyni. U něj míval svoje hřiště a cvičiště agilní a úspěšný spolek Deutsches Turnverein. Na sportoviště navazoval městský park, hned vedle byla krytá zděná střelnice a za ní další venkovní střelnice. Střílelo se směrem k dnešnímu hudebnímu pavilónku, střeliště bylo oploceno a dokola byla vysázena zeleň,“ popisuje tehdejší vzhled regionální historik.

První přírodní hřbitov v kraji vznikl v prostoru hřbitova v Lubnu. Červen 2023, Frýdlant nad Ostravicí – Lubno.
VIDEO: Pod Beskydy vzniká první přírodní hřbitov v kraji. V čem je jiný a proč

Jaromír Polášek zmiňuje i salónky a místnosti v prvním podlaží Německého domu využívané dalšími německými spolky, malou kuchyni připravující teplé pokrmy, knihovnu, tenisové kurty, které se v zimě měnily v kluziště, či hudební pavilon kousek dále v parku - nynějších Sadech B. Smetany. Německý dům byl i sídlem úspěšných německých spolků.

„Budova se využívala k pořádání plesů, koncertů a výstav, konaly se v ní květinové slavnosti, hrálo divadlo a také tu byla vyhlášená restaurace. Za první republiky se pravidelně každý týden pořádaly sobotní večery s moderní hudbou a besedami o hudbě, literatuře, filozofii. Omladina se scházela u čaje nebo nad šálkem kávy, bylo možno si zde přečíst noviny, zapůjčit knihu nebo zahrát kulečník či nějakou jinou hru,“ pokračuje Polášek, s tím, že na začátku Protektorátu v roce 1939 se plánovala rekonstrukce a zvětšení objektu. K této investici ale do konce války nedošlo.

FUBI Shop na Čeladné v Beskydech nepotřebuje obsluhu - 9. června 2023.
Republikový unikát v Beskydech, nonstop prodejna funguje bez obsluhy

Českým národovcům a vlastencům z Místku byla vždy tato „německá bašta“ trnem v oku. „Německý dům a nedaleký český Národní dům vyrůstaly ve stejné době na konci 19. století, kdy v místě vrcholil boj o prosazení Čechů a zřízení českých škol. Proto byl po druhé světové válce areál přejmenován na Český dům,“ vysvětluje znalec.

V bouřlivých dnech po osvobození od nacistické okupace bylo v domě zničeno mnoho věcí, včetně archiválií či knih. Část mobiliáře byla rozkradena. „Od konce čtyřicátých let minulého století to v domě přejmenovaném na Český znovu žilo, konala se tu spousta akcí a fungovala uznávaná restaurace,“ podotýká Jaromír Polášek.

Beskydské hotely a restaurace, pod které spadal i Český dům, ale zanikly v roce 1989 a se zařízením to začalo jít z kopce. Ještě v polovině 90. let minulého století zde byla provozována Restaurace V sadech. „Po ní zůstala jenom nehezká pivnice v místě někdejší střelnice. Dnes je celý areál silně zanedbaný a zdevastovaný a čeká, až jej koupí nějaký finančně silný a hodně zapálený investor,“ uzavírá historik.