VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Místo samoty dálnice. Už brzy

Část nové slovenské dálnice vyroste lidem v příhraniční Hrčavě doslova za okny. Slováci v tom problém nevidí, Hrčavští se bojí, že přijdou o turisty i zdravý vzduch

11.3.2015
SDÍLEJ:

Pohled z české Hrčavy na stavu dálnice na slovenském území. Foto: Deník/Tomáš Machálek

Do Prahy je to z Hrčavy nejdál ze všech obcí republiky. Když se rozpadlo Československo, Hrčava se rázem stala obcí
s nejvýchodněji položeným centrem. Podle některých tady Česko končí, optikou místních naopak začíná. Ti občas říkají, že kdo si chce užít nejbrzčejší východ slunce v zemi, musí zamířit sem. Do vísky, ve které žije něco přes dvě stě padesát obyvatel a kterou mobilní operátoři považují už za zahraničí.

Většina obyvatel patří mezi starousedlíky. I Petr Staňo je 
s Hrčavou spjat odjakživa. Strávil tady první roky života, zná všechna zákoutí, později se sem s rodinou nastálo přestěhoval. 
V roce 2010 se stal starostou Hrčavy. Hospodaří na statku, chová koně, stará se o krávy i prasata. „Je to náročný život, ale děláme to dobrovolně. Žijeme úplně jinak než ve městě, možná je tam život pohodlnější, ale prázdnější,“ tvrdí Petr Staňo.

Bydlí dvě stě metrů od Troj-
mezí, místa, kde se setkávají hranice České republiky, Slovenska a Polska. Doslova před okny mu ale začala růst stavba, která se s idylickou atmosférou odlehlého horského místa v Beskydech zrovna neztotožňuje. Slovenská dálnice D3.

Léta klidu skončila. Bez upozornění

V roce 1996 se začala stavět dálnice mezi slovenskou Žilinou a polskou příhraniční vesnicí Zwardoň, která měla být součástí mezinárodního koridoru mezi Bratislavou a Krakovem. Pak se ale ambiciózní projekt na dlouhá léta zastavil. Když začali dělníci odlesňovat kopec naproti Hrčavě, tamní obyvatele zprvu nenapadlo, že připravují území pro obnovenou stavbu dálničního tahu.

„Dálnice je nevysvětlitelně blízko, skoro se zaryla až ke státní hranici. Je ostuda, že zástupci obce nebyli přizváni 
k žádným jednáním o dálnici. Je to slovensko-polský projekt, dost dobře se ale vykašlali na území Hrčavy,“ štve starostu. Od centra Hrčavy to bude k dálnici vzdušnou čarou asi kilometr, z trojmezního bodu pouhých dvě stě padesát metrů. Ba co víc, lidem se z obce naskytne panoramatický pohled na nový nejvyšší dálniční most na Slovensku, který překlene údolí Gorylova potoka pod Hrčavou. Most bude měřit na výšku zhruba dvakrát více než pražský Nuselský most.

Hluk? Žádné obavy, zní z druhé strany

Hrčava si dlouho udržovala neopakovatelný ráz živého skanzenu lidové architektury. Původní dřevěnky už sice nemají převahu, i tak si ale obec zachovala malebnou a poklidnou atmosféru. Jenže časy se mění. Na stavbě dálnice začal čilý ruch, bagry a těžké stroje se zakously do krajiny. Nezvykle silný hluk, který nerespektuje státní hranice, se promítl i do života v Hrčavě, kde byli dosud zvyklí na to, že se zpoza kopců ze slovenské strany jen občas ozve zatroubení vlaku.

„Vnímali jsme hluk ze slovenské strany, ale dálnice to přehluší. Za kopcem je obec Čierne a jejich stanovisko někdo zkoumal. Naše stanovisko nezkoumal nikdo,“ líčí Petr Staňo. Starosta malé vesničky si uvědomuje, že nemá páky na to, aby dokázal stavbu dálnice zastavit nebo změnit její trasu. „Chceme ale udělat vše pro to, aby se provoz na dálnici co nejméně dotkl našeho života,“ nastiňuje. Na mysli má hlavně kvalitní protihlukové opatření.

Představitelé slovenské Národní dálniční společnosti, která dálnici staví, tvrdí, že provoz život v obci neovlivní. Mluvčí společnosti Michal Fúrik ČTK řekl, že v roce 2012 si společnost nechala zpracovat aktualizaci hlukové studie. Výsledkem jsou podle něj opatření, která byla zahrnuta do projektu. „Konkrétně jde o betonová svodidla, protihlukové stěny a úpravy na fasádách domů,“ vyjmenoval mluvčí. Dodal, že hluk se bude měřit i po uvedení dálnice do provozu. To by mělo být někdy 
v roce 2018. „Po konzultaci se zpracovatelem studie nepředpokládáme negativní vliv hluku 
z dálnice D3 na obec Hrčava.“

Petr Staňo by si ale na podobně optimistickou prognózu nevsadil. „Všichni se tváří, že je všechno v pořádku, ale nikdo vám nedá garanci, že dálnice nezasáhne do našeho života,“ míní. Říká, že není proti výstavbě hlavních dopravních tahů. Jisté je, že kvalitní dopravní spojení 
s okolím by Hrčavě přišlo vhod. Výhod, které dálnice nabízí, si však Hrčavští moc neužijí. Nejbližší nájezd na dálnici bude třináct kilometrů daleko.

Ročně do obce a na nedaleké Trojmezí zavítá padesát tisíc turistů. Vedení Hrčavy proto doufá, že právě cestovní ruch může být způsob, jak udržet vesnici při životě. Přestože obecní kasa má hodně mělké dno, investice se Hrčavě nevyhýbají. V obci funguje zrekonstruovaná škola nebo nové multifunkční hřiště, starosta nosí v hlavě celou řadu dalších projektů, které by měly rozhýbat ruch v obci.

Světlo z lampy může škodit, dálnice ne

Navrch přidává historku, která ukazuje, jaké paradoxy mohou někdy nastat. „Dělali jsme projekt světel, která osvětlují celou stezku na Trojmezí. Když jsem umístil na hranici obyčejnou lampu, musel jsem mít souhlas ministerstva obrany. Lampa totiž může svítit i na polskou stranu, může narušovat práva druhé republiky…“

Petr Staňo požaduje, aby 
s ochranou Hrčavy podle svých možností pomohli představitelé kraje i vlády. Více vtáhnout do dění se snaží i samotné obyvatele Hrčavy. Někteří z nich si totiž podle něj myslí, že se jich okolní aktivity, jako výstavba dálnice, netýkají. A část oslovených lidí v obci jeho domněnku potvrzuje. „Mně už je to jedno, bydlím jiným směrem, než bude dálnice. Ale asi se to v obci projeví, možná bude větší smrad a rachot,“ vykládá s cigaretou 
v puse jeden z obyvatel Hrčavy.

„Lidé všeobecně spí,“ popisuje starosta, „stále si myslí, že jsou na konci světa. Hrčava není izolovaná, jak se může zdát. Věřím tomu, že se mi podaří odklonit pozornost od dálnice a přiklonit ji nazpět k historii, tradici, folkloru, chuti udržet život na kopci.“

Les u dálnice, kam místní chodívají na houby, už ale podle hlavy obce nebude tím lesem, který znali. „Možná ta stavba ale nakonec bude atrakcí. A krávám, které tu mám, dám větší zvonce. Budou zvonit a nebude slyšet vlastního slova,“ usmívá se starosta.

Autor: Lukáš Morys

Místo události:
11.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby v Žermanicích na Frýdecko-Místecku.
14

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

Hokejisté Třince (v červeném) proti Plzni.
5

Marcinko ukončil sérii bez gólu, trefil Ocelářům vítězství s Plzní

Chodník v Čeladné je konečně hotov

Několikaměsíční omezení kvůli druhé etapě výstavby chodníku už nemusí trápit motoristy v Čeladné.

Právě jsme se narodili, podívejte se na fotogalerii miminek

Podívejte se na miminka, která se narodila v posledních dnech na Frýdecko-Místecku a Třinecku.

Kapela Nebe obdarovala malé pacienty

V úterý 17. října měly děti hospitalizované na dětských odděleních Nemocnice Třinec o zábavu postaráno. Navštívila je skupina Nebe, která nyní vystupuje se svým Future technology tour 2017.

Odpoledne začnou volby. Bude volební účast mizerná jako posledně?

Dnes od 14 do 22 hodin a zítra od 8 do 14 budou lidé volit své zástupce kandidující do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení