Kdy kandidovat?
Pasivní volební právo, tedy právo být volen, má občan ve volbách do zastupitelstev obcí a krajů už ve svých osmnácti letech. Poslancem i europoslancem se člověk může stát od jednadvaceti, senátorem a prezidentem až ve čtyřiceti letech.

Jen v Dobré najdou lidé na volebních lístcích pětici kandidátů, kteří mají v kolonce věk stejné číslo osmnáct. Všichni jsou na kandidátce hnutí Lepší Dobrá. „Naším cílem je podílet se na životě a dění v obci. Přispět novými nápady a vnést mladého ducha do místního zastupitelstva," lákají členové sdružení voliče na sociální síti.

Zatímco průměrný věk kandidáta v komunálních volbách na Frýdecko-Místecku je šestačtyřicet let, kandidáti hnutí Lepší Dobrá nemají v průměru ani jednadvacet. Zbývající osmnáctiletí uchazeči o hlasy mají na kandidátních listinách svých stran a hnutí v různých obcích obvykle vysoká čísla a tím pádem menší šanci na zvolení.

Obecně se ale mladí lidé do politiky na obecní úrovni příliš nehrnou. Třeba ve Frýdku-Místku bude v komunálních volbách kandidovat celkem 434 lidí, jen třiadvacet z nich však má čtyřiadvacet let a méně. Ještě hůře je na tom Třinec. Nejmladší kandidátní listinu v průměru něco přes sedmatřicet let má ve Frýdku-Místku TOP 09, naopak komunisté mají průměrně o patnáct let více. V hutnickém městě je věkový rozdíl mezi kandidátem Úsvitu přímé demokracie a KSČM v průměru dvacet let. Ze všech obcí a měst v okrese jsou jednoznačně nejmladší kandidáti do zastupitelstva v Pazderně, kterým je průměrně třiatřicet roků. Naopak třeba ve Stříteži přesahuje věkový průměr kandidáta třiapadesát let.