Obec Dobrá se nachází v Moravskoslezském kraji v podhůří Beskyd, 6 kilometrů od města Frýdku-Místku směrem na Český Těšín. Dobrá patří mezi největší a nejlidnatější obce okresu Frýdek-Místek.

Historicky první záznam o obci je v písemných pramenech uváděn již v roce 1305. Dnes již moderní obec je charakteristická rodinnými domky se zahradami. Převažují zde služby a malovýroba. Průmysl je minimální, většina obyvatel za zaměstnáním a vzděláním dojíždí do Frýdku-Místku, sousedních Nošovic (automobilka, pivovar) nebo i dále, zejména do továren na Ostravsku, Třinecku, Frýdlantsku. (zdroj: dobra.cz).

Marek Kozák je knězem osmnáct let. V Dobré působí pátým rokem. Slouží bohoslužby, křtí, oddává, pohřbívá. V současné době mimo jiné dochází i k nemocným lidem, kterým přináší živého Krista v eucharistii a modlí se s nimi. „Poslání kněze se odvíjí ve dvou rovinách, a sice praktické a duchovní,“ říká farář Marek Kozák. Více čtěte ZDE.

Farář Marek Kozák působí v Dobré pátým rokem.Farář Marek Kozák působí v Dobré pátým rokem.Zdroj: Deník/Jan Smekal

Dobrá v datech

Rok založení (první písemná zmínka): 1305
Počet obyvatel: 3197

Významné osobnosti:
Jan Wojnar (1822-1886) byl skvělý pedagog, který převyšoval znalostmi, schopnostmi a pílí ostatní, nejen vesnické, ale i městské učitele. Byl zastáncem vzdělané vesnické mládeže; třebaže se přikláněl k němectví, učil výhradně česky. Byl dobrým hospodářem a skvělým ovocnářem, za což byl vyznamenán stříbrným záslužným křížem s korunou a ministerstvo zemědělství mu udělilo stříbrnou medaili

František Pánek (1869-1906) po krátkém pobytu v Opavě se vrátil do Dobré a založil si obchod. Zasloužil se o zachování českého živlu v Dobré založením Sboru dobrovolných hasičů v Dobré s českým velením, propagací české záložny Slavie, založil pobočku spořitelny, propagoval divadelnictví prostřednictvím Matice osvěty lidové, veřejnou knihovnu, české spolky.

Josef Volný (1896-1979) významný vlastivědný pracovník a kronikář. Všestranně neobyčejně činný, autor mnoha děl (Kronika Dobré, Kněží naší farnosti, Dějiny Těšínského Slezska, studie o zbojníku Ondrášovi), které nemohl publikovat (Jeho Dějiny kostela sv. Jiří vyšly až v roce 1999). Byl členem řady spolků, osobním darem přispěl k postavení Lidového domu.

Václav Slíva (1872-1946) vynikající pedagog a organizátor. Přišel k nám na místo řídícího učitele ze Sedlišť, odkud přenesl i spolek včelařů. V roce 1910 byl vůdčí osobností při organizaci monumentální Krajinské výstavy v Dobré. Za 1. světové války byl pokládán za vzor co do organizace přídělu potravin obyvatelstvu na úrovni okresu. Byl vzorem pro své kolegy, založil a vedl i hospodářskou školu v Dobré.

Vítězslav Možíšek (1866-1947) lékař rozsáhlého podhorského obvodu, obětavý organizátor řady počinů (Krajinská výstava, stavba Lidového domu), přísný, ale spravedlivý, chudé ošetřoval zdarma; výborný hospodář, myslivec (napsal knihu Paměti starého myslivce, v roce 2006 vyšla ve druhém vydání). Zasloužil se o zdravou populaci v podhorském kraji.

František Krus (1847-1895) v roce 1870 si založil vlastní obchod, který on a jeho potomci povznesli tak, že v období do konce 2. světové války zásoboval potravinami a průmyslovým zbožím celé Pobyskydí. Velkoobchod byl rodině Krusově znárodněn v roce 1950.

Jindřich Lichtenstern (1865-1931) dědic a zvelebovatel továrny na konečnou úpravu látek v Dobré. Jeho továrna přinesla zaměstnání a obživu desítkám rodin v Dobré a okolí, hlavně v dobách nouze za 1. světové války a krize ve 30. letech přispěla, že dopad na obyvatelstvo nebyl tak hrozivý jako jinde. Stálým zaměstnáním dopomohl řadě rodin k důstojnému životu. Továrna byla zrušena v roce 1940.

Redakce Deníku postupně navštěvuje starosty měst a obcí na Frýdecko-Místecku, aby zjistila, jak se v nich lidem žije. Starosta Dobré Jiří Carbol v rozhovoru mluví o tom, že obec nabízí širokou nabídku služeb a obchodů, ale také bohatý kulturní život. Zmiňuje také to, že největším úkolem do budoucna je postavit Komunitní dům pro seniory či zrekonstruovat zchátralou budovu bývalého národního výboru. Více čtěte ZDE. 

Starosta obce Dobrá Jiří Carbol.Starosta obce Dobrá Jiří Carbol.Zdroj: Deník/Jan Smekal

Zajímavosti

Národní přírodní památkou je Skalická Morávka, což je přírodní divoká řeka. Důvodem ochrany je zachování úseku přirozeného divočícího toku řeky Morávky ve štěrkových náplavech s charakteristickými společenstvy a doprovodnými přirozenými lesními porosty, na které jsou vázány populace vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Národní přírodní památka Skalická Morávka je v celém svém podélném profilu součástí lipanového pásma s původním výskytem všech druhů ryb pro toto pásmo typické (například lipan, pstruh, střevle). V hlubší vodě se pak vyskytují druhy ryb vyskytující se jinak v rybích pásmech níže po proudu (například parma, úhoř či ostroretka). (zdroj: wikipedie.cz)

Tip na výlet

Za místem dalekého rozhledu

Místo se nachází asi 6 kilometrů jihovýchodně od Frýdku-Místku. Nad obcí se zvedá vrch Dobrá (385 m n.m.), odkud lze pozorovat masív Beskyd - Polské Beskydy, Moravskoslezské Beskydy, Ondřejník, Palkovické hůrky a Ostravskou pánev - Poruba, Ostrava, Havířov. Při zvlášť dobré viditelnosti je vidět masív Nízkého Jeseníku a Praděd.