„Navazujeme na činnost jablunkovské výstavní síně, která před dvěma lety musela skončit kvůli nevyhovujícímu místu,“ vysvětlovala průvodkyně Lenka Waclawková. Dům s renesančním jádrem z XVI. století s číslem popisným 150 na rohu Mariánského náměstí a ulice Plk. Velebnovského koupil před čtyřmi lety kraj za osm a půl milionu korun a dalších pětapadesát (včetně příspěvků z evropských peněz) milionů stála proměna na Muzeum Trojmezí.

Unikátní opevnění Jablunkovské šance, 21. 7. 2022.
Jablunkovské šance - unikát, o němž se moc neví, o víkendu ožije

Stálou výstavu tu pojmenovali „Krajina a lidé“. „Představuje staleté soužití člověka s přírodou v naší svérázné a nejvýchodnější oblasti republiky na trojmezí Česka, Polska a Slovenska,“ prozradila další z průvodkyň Silvia Mitrengová. Objevili se vycpaný jelen a divočák, preparovaní zdejší ptáci, motýli, hmyz. I scenérie z běžného života „gorolských“ předků, počínaje ovčáctvím či různými řemesly až po pohled do světnice, kde pod krucifixem paní hubuje muži, kořalovi.

„Nezapomínáme na fenomén valašské i pasekářské kolonizace ve slezské části Beskyd, bohatou historii, tradice a zvykosloví regionu Jablunkovska,“ popisovaly průvodkyně. Úvodní proměnná výstava Muzea Trojmezí (spadajícího pod Muzeum Těšínska) byla vybraná s vhodným tématem, věnuje se totiž pletení z proutí, slámy či šustí a ukazuje koše, ošatky i jiné nádoby, jakožto metly a pometla. Pro návštěvníky tu stanovili otevírací dobu denně s výjimkou pondělků.

Oblíbený splav U Žida ve Starém Městě u Frýdku-Místku ve dnech největších veder, 20. 7. 2022.
VIDEO: Na kultovním splavu U Žida pod Beskydy je živo, jezdí tu celé generace

„Nové muzeum má kromě zajímavé expozice i zvláštní atmosféru, vždyť se nachází v budově z období renesance. Proto bylo nutné, aby na rekonstrukci pečlivě dohlídli památkáři i archeologové. I tak tady došlo k citlivým, ale značným změnám, například byl Knížecí dům zbaven několika novodobých přístaveb a jiných nevhodných konstrukcí,“ upřesnil Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska. Za pozornost, jak řekl, stojí prampouchy, podpěrné oblouky do ulice.

Využito bylo ostatně i sklepení zrenovované budovy, kde vznikla zbrojnice s dělem, dalšími palnými i chladnými zbraněmi. „Model křesadlového zámku historické ručnice je funkční,“ podotkl Lukáš Zogata. Ten nakonec vedl na dvůr do přístavku, kde má Muzeum Trojmezí obrovský lis na ražbu minci a nikoliv nezajímavé naučné listy mapující historii výroby platidel v českých zemích. Expozice, kde to jen šlo, byly doplněny všemožnými audiovizuálními prvky.