Mluvčí nemocnice Hana Szotkowská uvedla, že speciální cévní protéza měří sotva čtyři milimetry a pouhým okem je jen těžko viditelná. „Přesto zachraňuje životy. Umělá cévní protéza zabraňuje prasknutí břišní aorty, které ve většině případů končí smrtí, neboť pacient vykrvácí do dutiny břišní. Cévní protézu lékaři obecně zavádějí do zvětšené břišní aorty, takzvané výdutě, a ta pak pacienta chrání a brání jejímu prasknutí," naznačila mluvčí. Dodala, že nejmenší cévní protézu na světě zavedli jako první v tuzemsku lékaři Nemocnice Podlesí, a to do těla devětasedmdesátiletého pacienta. Seniorovi z Třinecka se každým dnem jeho břišní aorta rozšiřovala, až dosáhla velikosti šesti centimetrů. Běžně má okolo dvou centimetrů, a tak hrozilo její prasknutí.

Miniaturní čtyřmilimetrová protéza muži zachránila život. „Pacienta jsme operovali na novém hybridním sále Nemocnice Podlesí miniinvazivním přístupem. Svinutou cévní protézu jsme zavedli pouze otvorem v tepně vpichem přes kůži. Tuto metodu obecně používá jen málo pracovišť v zemi. Její výhodou je zejména šetrnost. Na rozdíl od běžné operace nemusíme pacientovi otvírat dutinu břišní, ale pouze za místního znecitlivění zavedeme stent vpichem přes tříslo. To, že jsme jako první v zemi použili nejmenší dostupnou cévní protézu na světě, opět posunulo hranice léčby břišních aneurysmat," vysvětlil primář oddělení intervenční radiologie Nemocnice Podlesí Marian Wierzgoń s tím, že menší otvor v přístupové tepně znamená jeho snadnější a spolehlivější uzavření zašitím přes kůži, rychlejší hojení a rychlejší zotavení pacienta po zákroku.

„Muž byl už druhý den po zákroku plně soběstačný a následující den odpoledne mohl být propuštěn," doplnil primář. V Nemocnici Podlesí implantovali lékaři v roce 2012 tuto vnitřní cévní protézu celkem 12 pacientům, letos vyléčili břišní aneurysma endovaskulárním způsobem zatím u 18 pacientů.