Jaká je letošní houbařská sezona? Patří mezi slabší ročníky, nebo houby teprve porostou?
Sezona byla již na jaře celkem průměrná. Až do konce srpna kvůli suchu nerostlo skoro nic, ale počátkem září začaly houby slibně vyrůstat a nyní je sezona v plném proudu. Houby rostou jak jedlé, tak samozřejmě všechny ostatní, které nás zajímají, i ty vzácné, takže si přijde každý na své.

Který ročník byl v posledních letech pro houbaře nejméně přívětivý?
Spíše rok předloňský, ale víceméně se dala tehdejší sezona porovnat s tou letošní. I v roce 2015 byl začátek sezony slabý, ale v druhé polovině srpna vykvetla záplava hub. Nejde říct, že by byla v posledních letech v Beskydech příliš špatná houbařská období, na jižní Moravě je například špatná sezona mnohem častěji. V Beskydech je vždy období, kdy houby hojně rostou. Ale nemusí to být vždy ve stejném čase. Nejstabilnější houbařská špička začíná až od poloviny října, někdy se objeví už v srpnu, ale pokaždé se během roku naskytne období, kdy rostou.

Češi patří mezi houbařské národy. Jak vypadá situace v cizině?
Je to různé, všechny slovanské národy houby sbírají, Němci i Rakušané také, nezahálí ani ve Francii a na severu Itálie. To je ale tak v Evropě vše, třeba severské národy houby nesbírají, ač jich tam je doslova záplava. Samozřejmě v jižních krajích rostou houby specifické, které nejsou příliš vyhledávané, kromě výjimek, například lanýžů. Proto se tam sbírají houby málo. Největším konzumentem hub je ovšem východní Asie, ale zajímavá je v poslední době situace v zemích, kde houby běžně nesbírají, ale pěstují je. Rozmáhá se komerční sběr hub, kdy se například houby v Severní Americe běžně nesbírají pro místní gastronomii vůbec, ale sbírají se pro obchod s Asií.

Které houby jsou nejvíc průmyslově pěstované?
U nás se například rozšířeně pěstují žampiony, hlívy nebo jiné druhy. Na východě, v Asii je stav zcela jiný, rostou tam ucha, čirůvky, choroše, ale také žampiony, které jsou vyváženy do Evropy, kde jsou velmi oblíbené.

Kde se v Česku daří houbám nejvíce?
Takhle se to nedá kategorizovat. Ale samozřejmě složení v horách a nížinách je jiné. V nížinách lze nalézt velmi zajímavé, dokonce i teplomilné druhy, ale problém je samozřejmě v množství srážek. Naopak v horách mohou být srážky časté, ale houbám nemusí prospívat. Avšak v České republice se dá houbařit prakticky všude.

Kolik nových druhů hub bylo v poslední době nalezeno na našem území. Byly některé houby nalezeny na území regionu?
S druhy nových hub je to složitější, ale v poslední době v Beskydech určitě nový druh nalezen nebyl. Nejvíce nových druhů se nalézá tím, že se poznávají ty, které se již dávno sbírají. Z jednoho druhu mykologové na základě několika znaků porovnávají třeba čtyři pět druhů. Morfologicky ale nelze rozdíly pouhým okem poznat. Nebo naopak vznikají synonyma, kdy se zjistí, že několik druhů hub popsaných různými lidmi jako odlišné jsou vlastně jedním druhem. Všeobecně vzniká spousta nových druhů, ale není to tím, že by se zrovna teď našly.

Neznalost hub může často končit fatálně. Jak často dochází k otravám?
Fatální otravy se hodně publikují a není jich mnoho. Samozřejmě, první a hlavní zásadou je nesbírat houby, které neznám. Navíc musím vědět a znát podobné druhy. Příkladem je sběr žampionů v regionu. Jednak lidé nepoznají žampion zápašný, který není jedlý a stejně je často sbírán, ale také sbírají žampiony a netuší, že nalezli bedlu, která je naštěstí jedlá, ale demonstruje, jak mnohdy lidé nerozeznají hlavní rozlišovací znaky hub.

Mohou se lidé přiotrávit z jedlých hub?
Samozřejmě, pokud se houba zapaří, obsahuje toxiny jako zkažené maso. Nebo byly příklady otrav, kdy lidé sbírali houby ve znečištěném prostředí, případně sbírali houby například v lesní školce, kde byly aplikovány ochranné postřiky. A jelikož houby danou nechtěnou látku absorbují, je potom sběr na těchto místech životu nebezpečný.