„Malé lehké krmelce je nejvhodnější přemístit o několik metrů dál. Okolí větších stabilních krmelců je vhodné nejprve shrabat a následně tlumit možný výskyt parazitů posypáním povrchu nehašeným páleným vápnem. Při této práci je nejvhodnější zvážit budoucí umístění krmelců pro další roky,“ řekl pověřený pracovník pro styk s médii Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.

Podle něj je přemísťování krmelců nutné nejenom jako prevence proti výskytu parazitů, ale i z důvodů měnícího se porostního složení v lese, a dá se tím předcházet nechtěnému soustředění zvěře v místech čerstvé výsadby stromků, kde by mohlo docházet ke škodám na lesních porostech. „Je samozřejmé, že s umístěním přikrmovacího zařízení musí nejprve souhlasit vlastník pozemku, a je vhodné se poradit i s revírníkem, odborným lesním hospodářem či okolním zemědělcem, což je běžnou praxí navíc garantovanou novým Zákonem o myslivosti. Možnost umístění jakéhokoliv přikrmovacího zařízení tedy respektuje vlastnická práva vlastníků honebních pozemků,“ uzavřel Šilha.