„Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět,“ řekl pověřený pracovník pro styk s médii Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.
Myslivci loví černou zvěř, která se postupně stěhuje na žír do dozrávajících obilovin, kde může činit nemalé škody. Přednostně se loví lončáci. V noci se zásadně neloví samotné kusy. Je lépe lovit „z tlupy“. „Jednak je lepší srovnání velikosti, měsíční světlo totiž klame, a jednak jde o jistotu, že se opravdu jedná o tlupu divočáků. Každou ránu je nutno důkladně zvážit, mnoha zbrklým lovcům se rána mnohokrát nevyplatila. Při noční čekané je nutno si s ostatními myslivci domluvit signály například baterkou nebo mobilem. K posedu se ke kamarádovi přibližovat pouze se svítící baterkou,“ vysvětlil Šilha.
Je povinností každého myslivce jakýmkoliv způsobem mít přehled o kolezích v honitbě. Každý myslivec před vstupem do honitby upozorní mysliveckého hospodáře, který lov koordinuje a má přehled, kdo a kde je v honitbě a tedy může upozornit myslivce na přítomnost ostatních.
