„Ta si klade za cíl získat přehled o situaci v oblasti bydlení v bytových domech, definovat potřebné kroky pro sociální inkluzi v souvislosti s bydlením, včetně zjištění cílové skupiny pro sociální bydlení a nastavení efektivních komunikačních procesů směrem k veřejnosti i vlastníkům bytového fondu,“ připomněla Šárka Szlaurová, která má na třineckém městském úřadu na starosti vztahy k veřejnosti.

Smlouva o vypracování sociodemografické studie byla podepsána už v polovině února. „Nezbytnou podmínkou pro vypracování kvalitní studie jsou přesné a objektivní vstupní informace. Ty zpracovatel studie získává jednak z veřejně přístupných registrů, komunikací s veřejnými institucemi, nicméně klíčovým zdrojem informací by měli být sami občané města. Z tohoto důvodu byl odborníky vypracován „dotazník občanské spokojenosti“, který by měl vyplnit relevantní počet obyvatel města,“ dodala Szlaurová s tím, že firma, která zakázku získala, již začala telefonicky oslovovat obyvatele Třince, aby získala formou rozhovorů a odpovědí na otázky potřebné podklady pro výsledné zpracování.

„Telefonáty probíhají formou náhodného výběru respondenta, osloveno má být takto asi 500 občanů Třince. Průzkum potrvá do konce května. Byli bychom velmi rádi, kdyby si občané našli pár minut na vyplnění dotazníku. Věříme, že získané údaje budou kvalitním podkladem pro vypracování sociodemografické studie našeho města,“ konstatovala Šárka Szlaurová.

„Aby ten průzkum nebyl drahý, zvolili jsme telefonické interview. Toto se ukazuje jako velmi efektivní způsob, který šetří náklady. Máme zkušenosti z Bruntálu, ze Vsetína, dělali jsme průzkum u podnikatelů. A tito lidé reagují dokonce lépe, než když je navštěvují tazatelé přímo v domácnostech,“ řekl už dříve Lubor Hruška-Tvrdý, hlavní expert společnosti Proces – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, která studii vypracuje ve spolupráci s Vysokou škola podnikání.

Firma Proces už v březnu zpracovávala sociodemografický rozbor, který má ukázat, jak se mění věková struktura lidí v Třinci. Jeho součástí je i prognóza do roku 2025.

Lubor Hruška-Tvrdý tvrdí, že studie je pro město mnohem lepší než březnové sčítání lidu, a to nejen proto, že výsledky sčítání budou k dispozici nejdříve za rok a půl. „Musím upozornit, že tam nejsou například údaje o příjmech lidí,“ řekl. Poznamenal, že pokud chce nějaké město „měřit spokojenost“ obyvatel, musí si zadat vlastní průzkum.

„Vtip celé studie je v tom, že bychom měli zjistit, jaká je tato třinecká komunita ve své struktuře a jak bude pokračovat ve svém vývoji. Není to jenom o bytech, je to o spokojenosti v životě vůbec,“ shrnul Vítězslav Zamarský, profesor Vysoké školy podnikání Ostrava. „Je to vlastně preventivní opatření. Materiál, jakým způsobem předcházet možným sociálním tlakům, jež skutečně očekávat lze.“

Celá studie bude hotova do 30. září, v létě se počítá i s veřejnou konferencí.