Zub času se podepsal i na budově Harcovny, jejíž význam se v průběhu historie měnil. V dobových spisech Radka Fucimana, pravnuka zakladatele novodobé Harcovny, jsou zaznamenány časy potírání pašeráctví tabáku a soli, rozkvět hostinců a šenků, znárodnění hospody, ale i generační návrat původní rodiny Fucimanů. Dnes hostinec vaří tradiční českou kuchyni a nově nabízí zákazníkům také sterilovaná hotová jídla.

Název Harcovna je odvozen od půtek s pašeráky

Název Harcovna, ale nepochází od harceřů – horníků těžících železnou rudu, jak se dlouhá léta tradovalo. Pátráním v kronikách se odkryl jiný příběh, který se datuje až do 17. století. V této době byl zakázán volný prodej a dovoz tabáku z Uher a z blízkého Polska se do Uher zase pašovala sůl. Vzniku pašeráctví napomohl i zákaz kouření tabáku.

„I byly poblíž hranic hor a lesů vrchností zřízené stráže z vojáků, kterým se říkalo abšauři – obhlídníci. Tito objížděli na koních hranice stíhajíce pašeráky, svádějíce s nimi půtky, jak se zlidovělo harcovali,“ je psáno v kronice. Harcovníci měli v Nové Vsi své maštale, sklepy, masnu, šenk i hospodu. Od roku 1793 pak byla hospoda v držení židovské rodiny Josefa Gottlibera. 

Hospoda zažila vzestup i pád na dno

Nová éra hostince začala v roce 1924, kdy hospodu koupil za 140 tisíc českých korun, praděd současného majitele Jan Fuciman. Prodal kvůli tomu téměř veškerý svůj majetek. Jan Fuciman se svou ženou Marií Božoňovou Harcovnu dále zvelebovali. Zřídili i konzum, přistavili sál a v podkroví vybudovali hostinské pokoje. Z původní stavby zůstala pouze místnost, která je dnes známá jako Selská jizba a zdobí ji původní malba dřevěného stropu.

Jan Fuciman se ve funkci starosty zasadil také o zavedení elektřiny, telefonu, opravy cesty a kamenného mostu. Umožnil v Harcovně činnost ochotnického divadla, Sokolu a jiných spolků a měl i zálibu v myslivosti, kterou dnes připomínají trofeje vystavené na zdech. Další rozmach ovšem zhatila válka. Hospoda byla vyrabována vojáky vracejícími se z fronty a za pět let podruhé státní bezpečností. Rok poté byla znárodněna. Manželé Fucimanovi tak přišli ze dne na den o vše. Majetek byl vrácen až jejich potomkům v roce 1992. Z věhlasného hostince se za totality stal výčep s kulečníkem.

Nyní provozuje restauraci pravnuk původních majitelů Radek Fuciman. „Vaříme klasickou českou kuchyni. Dbáme na kvalitu a zákazníci u nás rozhodně nenajdou polotovary, chemii nebo prášky,“ přiblížil Radek Fuciman novodobou koncepci restaurace. V Harcovně se pořádají také svatby nebo oslavy, oblíbená je i místní bowlingová dráha. Nechybí ani možnost ubytování v penzionu. Restaurace letos nově začala nabízet také hotová jídla zavařená ve sklenicích pod značkou Hotová věc. „K mání je dvanáct hotových jídel s půlroční trvanlivostí a zatím se prodávají dobře. Cena jedné sklenice se dvěma porcemi je 150 korun,“ doplnil Radek Fuciman. Oblíbené omáčky si tak mohou zájemci vychutnat třeba na dovolené nebo si jen tak usnadnit domácí vaření.

Radek Fuciman také plánuje zhotovit dřevěnou sochu zbojníka Ondráše před hospodou a chce do budoucna tradiční Selskou jizbu přestavět na jizbu zbojnickou. Po letošní sezoně se chystá také oprava střechy a nová fasáda Harcovny.